Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2011;12(3):151  

Editorial

MUDr.Pavel Diblík -, editor hlavního tématu

Neurol. praxi. 2011;12(3):155  

Neuritida zrakového nervu u roztroušené sklerózy mozkomíšní - typické obrazy a úskalí diferenciální diagnostiky

Optic neuritis in patients with multiple sclerosis - characteristic features, differential diagnosis and diagnostic challenges

MUDr.Pavel Diblík, MUDr.Pavel Kuthan, MUDr.Petr Sklenka

Neurol. praxi. 2011;12(3):156-159  

Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS), resp. podezření na ni, je poměrně častým nálezem v neurologických ambulancích, prevalence RS v ČR je 100–130/100 000 obyvatel. Protože jedním z projevů, často i prvním, bývá zánět zrakového nervu (NO), je spolupráce oftalmologa a neurologa nezbytná. Cílem práce je ukázat typický obraz neuritidy optiku podle jednotlivých příznaků v části první, ve druhé pak rozebíráme nejčastější diferenciální diagnózy a upozorňujeme na možná úskalí v tomto procesu. Správnou diagnózu lze stanovit po pečlivém zhodnocení všech anamnestických údajů i pomocných vyšetřovacích metod.

Temporální arteriitida - akutní onemocnění vyžadující neodkladnou péči

Temporal arteritis - an acute condition reguiring emergency care

MUDr.Pavel Kuthan, MUDr.Pavel Diblík, MUDr.Petr Sklenka, MUDr.Aneta Klímová

Neurol. praxi. 2011;12(3):160-163  

Temporální arteriitida (TA) je zánětlivá vaskulopatie starých lidí. Neurologické příznaky zahrnují bolesti hlavy, poruchy paměti a demenci. K očním projevům patří náhlý a nevratný, většinou výrazný pokles zrakových funkcí; k celkovým příznakům patří únavnost, napětí v oblasti spánku, noční pocení, hubnutí, klaudikační bolesti při žvýkání a při chůzi, bolesti svalů. Včasnost diagnózy je zásadní pro zahájení léčby, jejíž opožděné nasazení může být i příčinou slepoty. Klinicky jde o vysoké a jinak nezdůvodněné hodnoty FW, ev. CRP. Diagnózu definitivně potvrdí histopatologické vyšetření a. temporalis superficialis. Základním kamenem léčby je kortikoterapie....

Zánětlivý pseudotumor očnice

Idiopathic orbital inflammatory disease

MUDr.Aneta Klímová, MUDr.Pavel Diblík, MUDr.Pavel Kuthan, MUDr.Petr Sklenka

Neurol. praxi. 2011;12(3):164-166  

Zánětlivý pseudotumor očnice je relativně časté onemocnění, jen na naší neurooftalmologické ambulanci zachytíme průměrně 10 nových pacientů ročně. Pseudotumor představuje neinfekční zánět v očnici, který se klinicky chová jako nádor, ale histologicky nacházíme pouze známky chronického zánětu. Etiologie onemocnění není známá. Pseudotumor může infiltrovat kteroukoliv měkkou tkáň očnice. Projevuje se širokým spektrem klinických příznaků, z nichž některé mohou imitovat onemocnění CNS. Na diagnózu pseudotumoru bychom měli myslet zejména, je-li přítomný otok nebo ptóza víčka a okohybná porucha. Pro stanovení diagnózy vycházíme z klinického obrazu,...

Idiopatická intrakraniální hypertenze - pseudotumor cerebri z pohledu oftalmologa

Idiopatic intracranial hypertension - pseudotumor cerebri from an opthalmologist’s point of view

MUDr.Petr Sklenka, MUDr.Pavel Kuthan

Neurol. praxi. 2011;12(3):167-169  

Autoři diskutují téma idiopatické intrakraniální hypertenze resp. pseudotumoru cerebri z pohledu oftalmologa. Článek tedy není vyčerpávající informací o této nozologické jednotce. Podezření na idiopatickou intrakraniální hypertenzi často vysloví oftalmolog kvůli přítomnosti očních příznaků, zejména obrazu městnaných papil. Neurologický nález bývá normální, typický je normální výsledek vyšetření zobrazovacími metodami. Etiologie a patogeneze není zcela jasná. Dostupná léčba, je-li nasazena včas, může ve většině případů účinně předejít postižení zraku. Součástí sdělení jsou krátké kazuistiky.

Vývoj nových léků v oblasti RS - změnila se prognóza pacienta?

Does the development of new drugs for multiple sclerosis change the prognosis of the patient?

prof.MUDr.Eva Havrdová, CSc.

Neurol. praxi. 2011;12(3):170-174  

Pro léčbu remitentní roztroušené sklerózy (RS) jsou v ČR k dispozici léky první volby (interferon beta, glatiramer acetát) 15 let. Jen kolem 30 % pacientů odpovídá na tuto léčbu dostatečným snížením aktivity nemoci. U ostatních je efekt nedostatečný nebo parciální. Donedávna byl pro eskalaci léčby k dispozici pouze mitoxantron (s efektem přechodným a řadou vedlejších účinků). Od r. 2008 lze užít první monoklonální protilátku v neurologii, natalizumab, s dvojnásobným účinkem než původní léky první volby. Natalizumab přinesl do léčby RS poprvé koncept dlouhodobé remise. Nové léky, které jsou v registračním řízení (fingolimod) nebo mají ukončené...

Alzheimerova nemoc a mírná kognitivní porucha: diagnostika a léčba

Alzheimer’s disease and mild cognitive impairment: diagnosis and treatment

MUDr.Linda Čechová, doc.MUDr.Aleš Bartoš, Ph.D., MUDr.David Doležil, Ph.D., RNDr.Daniela Řípová, CSc.

Neurol. praxi. 2011;12(3):175-180  

V diagnostice Alzheimerovy nemoci je zásadní včasné rozpoznání přítomnosti syndromu demence, následováno určením Alzheimerovy nemoci jako jeho nejpravděpodobnější příčiny. Přechodným stavem mezi normálním stárnutím a demencí je mírná kognitivní porucha. Pomocné vyšetřovací metody již neslouží pouze k vyloučení jiných příčin demence, ale mohou přímo podpořit diagnózu Alzheimerovy nemoci. Klinickými studiemi je prokázán efekt používaných léků na zpomalení průběhu nemoci. Pro léčbu lehké až středně těžké formy Alzheimerovy nemoci jsou k dispozici inhibitory acetylcholinesterázy, pro těžkou formu parciální antagonista NMDA receptorů – memantin.

Akutní polyradikuloneuritida - diferenciální diagnostika

Acute polyradiculoneuritis - differential diagnostics

doc.MUDr.Edvard Ehler, CSc., MUDr.Magdalena Derďáková, MUDr.Ján Latta, MUDr.Milan Mrklovský

Neurol. praxi. 2011;12(3):181-187  

Akutní polyradikuloneuritida patří mezi autoimunitně podmíněné neuropatie a představuje závažný diagnostický i terapeutický problém. V Evropě převažuje demyelinizační postižení (přes 80 %), zatímco v Číně a ve Střední a Jižní Americe tvoří významnější podíl axonální formy. V diagnostice je nutno přesně zhodnotit klinický nález a průběh choroby, pak následují laboratorní rozbory krve a moči, dále elektrofyziologické vyšetření (motorická i senzitivní neurografie, F-vlny, H-reflex) a odběr mozkomíšního moku. V diferenciální diagnostice je nezbytné zvažovat a diferencovat celou řadu chorob.

Epilepsie a metabolický syndrom X

Epilepsy and metabolic syndrome X

MUDr.Irena Novotná

Neurol. praxi. 2011;12(3):188-190  

Metabolický syndrom je časté onemocnění všech skupin obyvatel. Je charakterizován obezitou, hypertenzí, hyperglykémií, hyperlipidémií (Tung M Fong, 2004). Příčina vzniku může být dána geneticky, významněji se uplatňuje vliv životního stylu, zejména nadměrný příjem kalorií a sedavý způsob života. Onemocnění může být zhoršováno některými léky, například antiepileptiky, která jsou podávána dlouhodobě lidem trpícím epilepsií. Při výběru antiepileptika tak musíme brát v úvahu i komorbidity nemocného.

Pokroky v léčbě hereditárních svalových chorob

Therapeutic advances in hereditary muscular disorders

MUDr.Stanislav Voháňka, CSc., MBA

Neurol. praxi. 2011;12(3):191-195  

Pokroky v léčbě svalových dystrofií lze rozdělit na dvě základní skupiny. Aktuální symptomatickou péči a pokroky v genové a patogeneticky orientované terapii. Symptomatická péče, přestože neléčí podstatu nemoci, je velmi významná a zvyšuje kvalitu a délku života nemocných. Jde o prodlužování schopnosti chůze pomocí ortéz, podporu ventilace a kardiologickou péči. Srdečnímu postižení je třeba věnovat odpovídající pozornost, u některých svalových chorob jde o limitující postižení (Emeryho Dreifussova svalová dystrofie, dystrofinopatie). Za symptomatickou farmakoterapii lze také považovat podávání kortikosteroidů u chlapců s dystrofinopatií. Etiopatogeneticky...

Nejčastější demence a jejich léčba

Most fregment dementias and their treatment

MUDr.Richard Krombholz

Neurol. praxi. 2011;12(3):196-200  

V souvislosti se syndromem demence se v současnosti hovoří o tiché epidemii. V České republice trpí některou z demencí podle realistických odhadů asi 150 tisíc lidí, pesimisté hovoří až o 200 tisících nemocných. Není v silách jednoho medicínského oboru se o všechny tyto nemocné postarat a péče o ně se dělí zejména mezi neurologii, psychiatrii a geriatrii. Důležitá pro diagnostiku a včasnou léčbu je zejména primární péče. Autor článku se zaměřuje na klinický obraz, diagnostiku a léčbu nejčastějších demencí, se kterými se v běžné klinické praxi setkáváme. Jedná se o pohled gerontopsychiatra, je tedy kladen důraz i na psychopatologii, která jednotlivé...

Primární absces psoatu

Primary psoas abscess

MUDr.Věra Štěpánková, MUDr.Ján Latta, MUDr.Jan Hájek, doc.MUDr.Edvard Ehler, CSc.

Neurol. praxi. 2011;12(3):201-203  

Akutní bederní blok s bolestmi v kříži, které vyzařují do stehna, má širokou diferenciální diagnostiku. Racionální diagnosticko-terapeutický postup vyžaduje mnohdy dosti široké medicínské znalosti. Uvádíme kazuistiku dosud zdravého 27letého muže, který byl přijat na neurologii pro 8 dnů trvající bolesti v kříži s projekcí do levého stehna. Vzhledem k febríliím, zvýšenému CRP (C-reaktivní protein) a klinickému nálezu, bylo vysloveno podezření na absces psoatu. Na CT břicha se podezření na absces potvrdilo a následná punkce pod CT navigací a drenáž abscesu vedly ke správné diagnóze. Byl prokázán Staphylococcus aureus. Následná antibiotická terapie...

Vertebrobazilární insuficience. Je termín vertebrobazilární insuficience stále aktuální?

prof. MUDr. Zdeněk Ambler, DrSc.

Neurol. praxi. 2011;12(3):204-206  

Klinický standard pro léčbu pacientů s autoimunitními nervosvalovými onemocněními intravenózním lidským imunoglobulinem a plazmaferézou - zkrácená verze

Josef Bednařík, Stanislav Voháňka, Edvard Ehler, Zdeněk Ambler, Jiří Piťha, Jiří Vencovský, Jiří Litzman, Zdeněk Kořístek, Miloš Suchý, Martina Pátá, Pavel Kožený

Neurol. praxi. 2011;12(3):207-209  

MUDr. Jan Hromada, sedmdesátiletý

prof. MUDr. Zdeněk Ambler, DrSc.

Neurol. praxi. 2011;12(3):210  

Profesor Lisý - svieži sedemdesiatnik

prof. MUDr. Peter Kukumberg, Ph.D.

Neurol. praxi. 2011;12(3):211-212  

Zpráva z pořádání XXVI. českých a slovenských dnů mladých neurologů a XIII. obnovených moravskoslovenských dnů v Přerově

MUDr.David Doležil, Ph.D.

Neurol. praxi. 2011;12(3):213  

Autodidaktický test 3/2011

Neurol. praxi. 2011;12(3):214-215