Slovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA

Neurol. praxi. 2017;18(6):363  

Spinální neurologie

prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc. – editorka hlavního tématu

Neurol. praxi. 2017;18(6):367 | DOI: 10.36290/neu.2017.113  

Diferenciální diagnostika míšních poruch

Differential diagnostics of spinal cord disorders

doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc., prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc.

Neurol. praxi. 2017;18(6):368-372 | DOI: 10.36290/neu.2017.046  

Příznaky míšního postižení, míšní syndromy podle lokalizace léze v longitudinální i transverzální úrovni jsou dostatečně známé. Avšak stanovit rychlý a cílevědomý postup s dosti širokou diferenciální diagnostikou a stanovením správné konečné diagnózy bývá mnohdy značným problémem. V diagnostice míšních poruch se v současnosti výrazně podílí MRI (magnetická rezonance), své místo však má i elektrofyziologie, likvorologie, dynamika procesu. Jednotlivé poruchy lze rozdělit podle výškové lokalizace (od cervikokraniální junkce až po kaudu) či lokalizovat na příčném průřezu (léze provazců, rohů). Autoři uvádějí typické diagnózy míšních poruch, které velmi...

Neurofyziologické metody v diagnostice míšních lézí

Neurophysiologcal methods in diagnosis of spinal cord lesions

prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc.

Neurol. praxi. 2017;18(6):373-379 | DOI: 10.36290/neu.2017.114  

V éře neustálého prohlubování a zdokonalování zobrazovacích metod v diagnostice míšních lézí (například magnetická rezonance, PET/CT, apod.) se neurofyziologické metody zdají být stále méně a méně významné. Jejich přínos však zůstává při stanovení diagnózy, určení prognózy, průkazu subklinické dysfunkce nebo jasném potvrzení klinické poruchy, která není na morfologických metodách patrná. Morfologické metody spolehlivě určí anatomické poměry v páteřním kanále včetně struktur, které se nacházejí v blízkosti míchy a kořenů. K finální diagnostice je stále nutná vzájemná korelace morfologických a funkčních metod, doplněná podrobnou anamnézou a objektivním...

Zobrazování míchy

Spinal imaging

MUDr. Jiří Weichet, Ph.D., doc. MUDr. Hana Malíková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(6):380-384 | DOI: 10.36290/neu.2018.038  

Přehledový článek shrnuje současné možnosti zobrazení míchy a jejího patologického postižení. Důraz je kladen především namagnetickou rezonanci (MR), jako na jedinou metodu přímo zobrazující míšní léze, jsou vysvětleny základní i pokročilé technikyMR zobrazování míchy a jejich úskalí. V závěrečné části je stručně probrána diferenciální diagnostika nejčastějších míšních lézív MR obraze.

Míšní léze z pohledu neurochirurga

Spinal cord lesions from neurosurgical perspective

MUDr. Filip Šámal, MUDr. Mgr. Martin Ouzký, prof. MUDr. Pavel Haninec, CSc.

Neurol. praxi. 2017;18(6):386-388 | DOI: 10.36290/neu.2017.115  

Míšní léze představuje komplikovaný stav spojený se závažnými následky jak pro pacienta, tak pro společnost. Regenerační schopnosti míchy jsou značně omezené. Z tohoto pohledu je důležitá rychlá diagnostika následovaná odpovídající léčbou v závislosti na příčině léze. Etiologii míšní léze lze v zásadě rozdělit na traumatickou a netraumatickou. Traumatické míšní léze jsou nejčastěji spojené s poraněním páteře. Nádory, degenerativní změny a různé typy krvácení jsou nejčastější příčinou netraumatických míšních lézí. Včasná dekomprese představuje spolu s odpovídající konzervativní léčbou v současné době jedinou šanci na možné zlepšení klinického stavu....

Spontánní epidurální hematom páteřního kanálu jako možná komplikace antikoagulační terapie

Spontaneous spinal epidural hematoma as a possible complication of anticoagulant therapy

MUDr. Karel Brabec, MUDr. Lenka Jelínková, prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc.

Neurol. praxi. 2017;18(6):389-393 | DOI: 10.36290/neu.2017.116  

Spontánní spinální epidurální hematomy (SSEH) představují vzácnou nosologickou jednotku mezi expanzemi v páteřním kanálu. Prvním klinickým projevem SSEH je většinou náhle vzniklá ostrá bolest v zádech, která je ihned či s mírným časovým odstupem provázena rozvojem neurologických symptomů z útlaku struktur lokalizovaných v páteřním kanálu. Může tedy probíhat pod obrazem téměř všech míšních či radikulárních syndromů. Antikoagulační terapie je dnes široce rozšířená z různých indikací. Tyto jsou ze své povahy přítomny především u starších pacientů, kteří mají i větší rizika komplikace jakékoliv léčby. Jednou ze vzácných komplikací je právě SSEH. Klíčovou...

Kognice a roztroušená skleróza

Kognice and multiple sclerosis

MUDr. Eva Hynčicová, MUDr. Eva Meluzínová, doc. MUDr. Jan Laczó, Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(6):394-398 | DOI: 10.36290/neu.2018.055  

Roztroušená skleróza (RS) je chronické onemocnění centrálního nervového systému projevující se především motorickým a senzitivnímpostižením, nicméně velmi časté je i postižení kognitivních funkcí. Je přítomno až u 70 % pacientů s RS, a to dokoncejiž ve stadiu klinicky izolovaného syndromu (CIS). Jelikož kognitivní postižení velmi úzce souvisí s kvalitou života pacientů, je namístě se této problematice věnovat i v běžné klinické praxi. Cílem tohoto přehledného článku je shrnout nejnovější poznatkytýkající se problematiky kognitivního deficitu a neuropsychiatrických příznaků u pacientů s RS a popsat možné přístupy k nim.

Biologická terapie ocrelizumabem (antiCD20)
je překvapivě klinicky účinná u nemocných
s roztroušenou sklerózou mozkomíšní

Biological therapy by Ocrelizumab (antiCD20) is surprisingly clinically effective in multiple sclerosis patients

prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.

Neurol. praxi. 2017;18(6):403-407 | DOI: 10.36290/neu.2017.117  

Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS) je závažné zánětlivé neurodegenerativní onemocnění, které postihuje struktury mozku a míchy. Nepříznivý přirozený vývoj onemocnění lze ovlivnit několika léčivy s klinicky prokazatelnými efekty. Většina stávajících léků cílí především na T-lymfocytární systém, který podle současných názorů sehrává nejvýznamnější úlohu v patogenezi RS. Bylo překvapením, že v rozsáhlých klinických studiích byla prokázána výborná odpověď na léčbu monoklonální protilátkou antiCD20 (ocrelizumab), která cílí na strukturu specificky vyjádřenou pouze na zralých B-lymfocytech. Je to dokladem, že imunopatogenetické procesy u nemocných s RS...

Jak léčíme pacienty s bolestivou diabetickou polyneuropatií?

How are patients with painful diabetic polyneuropathy treated?

doc. MUDr. Blanka Adamová, Ph.D., MUDr. Eva Vlčková, Ph.D., MUDr. Jana Raputová, MUDr. Iva Šrotová, doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D., prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc.

Neurol. praxi. 2017;18(6):408-414 | DOI: 10.36290/neu.2017.118  

Úvod: Bolestivá diabetická polyneuropatie (PDPN) je častá komplikace diabetu, její závažnost bývá podceňována a často není adekvátně léčena. Cílem studie bylo zhodnotit, zda pacienti s PDPN mají nasazenu léčbu na neuropatickou bolest a jaká je odezva na tuto léčbu. Metodika: Jedná se o retrospektivní vyhodnocení vstupních dat získaných z observační průřezové multicentrické kohortové studie. Do studie bylo zahrnuto 232 pacientů s diabetickou polyneuropatií asociovanou s diabetem 1. či 2. typu (92 žen, medián věku 63 let, věkový rozsah 21–87 roku). Byl stanoven výskyt PDPN a analyzována léčba neuropatické bolesti. Bolestiví pacienti byli rozděleni...

Demence s Lewyho tělísky s klinickým obrazem sporadické Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby

Lewy body dementia with the clinical picture of sporadic Creutzfeldt-Jakob´s disease

MUDr. Eva Pešlová, prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., prof. MUDr. Irena Rektorová Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(6):415-421 | DOI: 10.36290/neu.2017.045  

Přinášíme kazuistiku pacienta s rychle progredující demencí probíhající pod klinicky přesvědčivým obrazem Creutzfeldtovy-Jakobovychoroby, který se nakonec ukázal jako maskovaný případ Demence s Lewyho tělísky a u něhož pitva post mortem prokázalai vliv dalších komorbidit. Demence s Lewyho tělísky je obecně poddiagnostikována a v klinické praxi se na ni málo pomýšlí.Kazuistika poukazuje na nutnost znalosti specifik v rámci diagnostických kritérií různých typů demence. Nutné je též pomýšletna vliv kombinace více diagnóz a mozkových patologií, které tak mohou tvořit atypický klinický obraz i průběh onemocnění.

Převod pacienta z léčby kontinuálními subkutánními infuzemi apomorfinu na léčbu kontinuálními intrajejunálními infuzemi levodopy – kazuistika

Renata Coufalová

Neurol. praxi. 2017;18(6):426  

Roztroušená skleróza: dimethyl fumarát a fingolimod – od klinických studií ke klinické praxi

Multiple sclerosis: dimethyl fumarate and fingolimod – from clinical trials to clinical practice

doc. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., MUDr. Zbyšek Pavelek

Neurol. praxi. 2017;18(6):399-402 | DOI: 10.36290/neu.2018.041  

Roztroušená skleróza (RS) je nejčastější autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém. Je také nejčastější neurologickoupříčinou invalidity u mladší a střední věkové populace. Cílem léčby je minimalizace klinických projevů spojených s RSa časné potlačení aktivity nemoci. Dimethyl fumarát (DMF) a fingolimod patří mezi základní léky k ovlivnění průběhu relaps-remitentníformy RS. Uvedený článek se zabývá srovnáním DMF a fingolimodu v klinických studiích a v klinické praxi.

Biologický otec moderní neurologie Jean–Martin Charcot (1825–1893)

prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., FEAN

Neurol. praxi. 2017;18(6):432-435  

Jean-Martin Charcot (1825–1893) byl prvním profesorem neurologie na světě, ještě předtím se ale stal na Sorbonně profesorem patologie. Jako první zavedl vědecký přístup ke klinické diagnostice nervových onemocnění. Charcotovi je připisován popis roztroušené sklerózy mozkomíšní, amyotrofické laterální sklerózy a hereditární neuropatie, méně je však známa řada priorit, které popsal ve vnitřním lékařství. V závěru své medicínské kariéry se však věnoval především hysterii, kterou – v duchu doby – považoval na somatickou, nikoliv psychickou poruchu. Eponymních názvů Charcotových příznaků a nemocí je nespočet. Charcot si nepochybně zaslouží...

Co mám dělat, když dostanu termín pro vyšetření pacienta s pravděpodobnou roztroušenou sklerózou v centru za tři měsíce?

Neurol. praxi. 2017;18(6):430  

Lakunární ischemický iktus

MUDr. Linda Kašičková, MUDr. Pavel Ressner, Ph.D., doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D.

Neurol. praxi. 2017;18(6):424 | DOI: 10.36290/neu.2019.005  

Guillaume-Benjamin-Amand Duchenne (1806–1875)

MUDr. Petra Plachá, prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc.

Neurol. praxi. 2017;18(6):437-438