Ischemická cévní mozková příhoda v dětském věkuPřehledové články

Ischaemic stroke in childhood

MUDr. Jaroslava Paulasová-Schwabová, MUDr. Lukáš Paulas

Neurol. praxi. 2022;23(4):306-311  

Cévní mozková příhoda v dětském věku je vzácná, přesto patří mezi deset nejčastějších příčin dětské úmrtnosti a vzniku trvalého neurologického deficitu. V dětské akutní péči nelze aplikovat stejné diagnostické a léčebné postupy jako u dospělých. Přesto zvyšování povědomí o možnostech akutní léčby včetně rekanalizačních technik a rychlá diagnostika mohou v budoucnu významně zlepšit výsledný klinický stav i v této věkové kategorii.

Dlouhodobý efekt siponimodu na MRI parametry u pacientů se sekundárně­‑progresivní roztroušenou sklerózouPřehledové články

Long­‑term effect of siponimod on MRI outcomes in patients with secondary­‑progressive multiple sclerosis

MUDr. Simona Halúsková, prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., FEAN

Neurol. praxi. 2022;23(4):296-303 | DOI: 10.36290/neu.2022.041  

Sekundárně­‑progresivní roztroušená skleróza (SP­‑RS) představuje celosvětově druhou nejčastější formu RS. Zatímco pro relaps­‑remitentní RS máme k dispozici několik schválených léčiv modifikujících průběh choroby, efektivní lék pro SP­‑RS na trhu dlouho chyběl. Siponimod, selektivní modulátor sfingosin-1-fosfátových receptorů, je prvním perorálním přípravkem schváleným k léčbě SP­‑RS, u kterého bylo v klinické studii fáze III prokázáno zpomalení klinicky potvrzené progrese. Magnetická rezonance (MRI) má zásadní význam jak pro diagnostiku RS, tak i pro monitoraci průběhu nemoci. Data z probíhající otevřené extenze registrační...

Nejčastěji se vyskytující kongenitální a vývojové poruchy páteře a míchy v lumbosakrální oblastiHlavní téma

The most frequent congenial and developmental disorders of the spine and spinal cord in the lumbosacral region

MUDr. Miloslav Holub, MUDr. Jana Blažková

Neurol. praxi. 2022;23(4):292-295 | DOI: 10.36290/neu.2022.046  

Kongenitální a vývojové poruchy páteře a míchy v lumbosakrální oblasti v dětském věku jsou afekce, které se dělí do dvou základních skupin - spina bifida aperta a spina bifida occulta. Tyto dysrafismy v řadě případů významně ovlivňují motorické a senzitivní funkce dolních končetin, deterioraci vyprazdňování moči a stolice. Představujeme základní nejfrekventněji se vyskytující klinické jednotky, jejich diagnostiku a léčbu.

Neuroendoskopie v řešení vybraných vrozených vývojových vad CNS u dětíHlavní téma

Neuroendoscopy in congenital inborn defects

doc. MUDr. Petr Libý, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(4):284-291 | DOI: 10.36290/neu.2022.028  

Práce je zaměřena na využití neuroendoskopie v řešení vybraných vývojových vad CNS u dětí. Představuje neuroendoskopickou techniku, postupy a některé jednotky, vhodné k řešení neuroendoskopem v praxi dětského neurochirurga. Jedná se zejména o formy obstrukčního hydrocefalu, řešení hydrocefalu spojeného s vrozenými cévními malformacemi, řešení arachnoidálních cyst různé lokalizace. Zajímavostí je endoskopická resekce hypothalamického hamartomu, která je účinná v léčbě refrakterní epilepsie.

Genetické příčiny malformací kortikálního vývoje - novinky v patogenezi a vyšetřovacím postupuHlavní téma

Genetic causes of malformations of cortical development - novel insights into pathogenesis and diagnostic approach

MUDr. Barbora Straka, Ph.D., MUDr. Markéta Vlčková, Ph.D., MUDr. Miroslava Balaščaková, Ph.D., RNDr. Lenka Krsková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(4):278-283  

Ačkoliv se jednotlivé typy malformací kortikálního vývoje (MCD) vyskytují relativně vzácně, pacienti s různými typy MCD tvoří významnou část neurologicky nemocných. Genetické vyšetření, ať už DNA získané z krve anebo z dysplastické mozkové tkáně, může přinést objasnění genetické příčiny onemocnění pacienta, a tím ovlivnit jak postup léčby a sledování samotného pacienta, tak další reprodukční rozhodnutí rodiny. Nezbytnou podmínkou úspěchu genetického vyšetřování je kvalitní a přesný popis fenotypu pacienta - zejména nálezu na MRI. Délka samotného vyšetření trvá řádově měsíce, ale v případě nálezu varianty v genu doposud nespojovaném s MCD se může protáhnout...

Malformace kortikálního vývoje a jejich epileptochirurgieHlavní téma

Malformations of cortical development and their epilepsy surgery

MUDr. Martin Kudr, Ph.D., MUDr. Martin Kynčl, Ph.D., prof. MUDr. Pavel Kršek, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(4):273-277  

Malformace kortikálního vývoje (Malformations of Cortical Development - MCD) jsou vrozená onemocnění, která jsou častou příčinou strukturálních fokálních epilepsií u dětí i dospělých. Jedná se o velmi širokou skupinu poruch vývoje kortexu ve škále od dobře lokalizovatelných drobných lézí u fokální kortikální dysplazie (Focal Cortical Dysplasia - FCD) typu II, přes lobární a multilobární postižení u FCD typu I a II až po rozsáhlé malformace postihující jednu či obě hemisféry (hemimegalencefalie, lisencefalie). Farmakorezistence, která je definovaná jako selhání dvou adekvátně zvolených protizáchvatových léků v maximálních tolerovaných dávkách, je udávána...

Vrozené vadyHlavní téma

MUDr. Josef Kraus, CSc.

Neurol. praxi. 2022;23(4):269-270 | DOI: 10.36290/neu.2022.065  

Význam EEG při stanovení diagnózy nekonvulzivního status epilepticusElektronické publikace

EEG in non-convulsive status epilepticus

MUDr. Hana Krijtová, MUDr. David Krýsl, Ph.D., prof. MUDr Petr Marusič, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(3):E1-E11 | DOI: 10.36290/neu.2022.017  

Cílem článku je poskytnout čtenáři návod pro orientaci v problematice. Pro stanovení diagnózy nekonvulzivního status epilepticus (NCSE) je nutné EEG. Za tímto účelem vznikly v posledních letech souběžně dva kompatibilní diagnostické systémy, které jsou navzájem propojené. Jsou to jednak tzv. Salcburská kritéria pro diagnózu NCSE, která definují EEG nálezy jednoznačné - potvrzující diagnózu NCSE - a nálezy nejednoznačné, které této diagnóze odpovídat mohou, ale nemusí (tzv. "možný NCSE"). Salcburská kritéria využívají precizních definicí druhého systému - Standardizované terminologie EEG u kriticky nemocných (ACNS-SCCET), který se tím stává hlavním...

Slovo úvodemSlovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Neurol. praxi. 2022;23(3):183  

Vážené kolegyně a vážení kolegové, máme rok 2022, čísla vypadají téměř jubilejně. Před 23 lety za mnou přišel zakladatel Solenu Víťa Šrámek, zda nechci vést právě vznikající časopis Neurologii pro praxi. Kývl jsem na to. Teď jsem si uvědomil, že v roce 2022 máme 23 let (tolik je i naší dceři Katce), překonali jsme tedy pubertu, a protože není pravděpodobné, že budu psát editorialy i v roce 2222, dovolím si shrnout, jak na tom jsme...

Vzpomínka na MUDr. Evu MeluzínovouNekrolog

Petr Marusič

Neurol. praxi. 2022;23(3):258  

Začátkem května tohoto roku nás opustila kolegyně a pro mnohé i dobrá kamarádka Eva Meluzínová...

Koincidence ischemické cévní mozkové příhody a akutního infarktu myokardu - dvě kazuistikySdělení z praxe

Coincidence of ischemic stroke and acute myocardial infarction - two case reports

MUDr. Lubomír Jurák, Ph.D., doc. MUDr. Vladimír Beneš, Ph.D., MUDr. Jan Dienelt, prof. MUDr. Petr Suchomel, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(3):252-256 | DOI: 10.36290/neu.2020.045  

Koincidence ischemické cévní mozkové příhody a akutního infarktu myokardu není častá, ale ani vzácná. Předkládáme dvě kazuistiky pacientů přijatých do nemocnice pro ischemickou cévní mozkovou příhodu, u kterých za hospitalizace došlo ke vzniku akutního infarktu myokardu s rozdílným finálním výsledkem.  66letá žena byla přijata do nemocnice pro příznaky cévní mozkové příhody v podobě těžké monoparézy levé horní končetiny, centrální parézy levého faciální nervu a dysartrie. Po podání intravenózní trombolýzy došlo k postupnému zlepšení stavu pacientky. Druhého dne se u pacientky objevily stenokardie, opocení, hypotenze, bradykardie...

Autoimunitní encefalitida s pozitivitou anti-Caspr2 protilátekSdělení z praxe

Autoimmune encephalitis associated with anti-Caspr2 antibodies

MUDr. Martin Sabela, doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., doc. MUDr. Michal Bar, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(3):249-251 | DOI: 10.36290/neu.2021.037  

Prezentujeme kazuistiku 61letého muže s rychlým rozvojem epileptických záchvatů, encefalopatie, deliria, syndromu periferní hyperexcitability a dysautonomie, u kterého byly prokázány anti-Caspr2 protilátky a jehož stav se rychle upravil po léčbě vysokými dávkami kortikosteroidů. Následně uvádíme krátký přehled patofyziologie anti-Caspr2 syndromů, přehled klinického spektra obtíží s důrazem na typický Morvanův syndrom, diagnostiku a terapii těchto syndromů.

Symphysitis pubis purulenta - neobvyklá příčina bolestí zadSdělení z praxe

Symphysitis pubis purulenta - a rare cause of back pain

MUDr. Dalibor Zimek, MUDr. Blanka Rychlíková

Neurol. praxi. 2022;23(3):245-248 | DOI: 10.36290/neu.2022.039  

Symphysitis pubis purulenta je vzácné infekční onemocnění postihující pánevní symfýzu. Mezi nemocnými najdeme téměř výhradně imunokompromitované pacienty staršího věku. Nejčastěji izolovaným patogenetickým agens bývá Staphylococcus aureus. Toto onemocnění vzniká převážně hematogenní cestou nebo šířením per continuitatem při porušení kožní integrity. V léčbě se uplatňují antibiotické režimy odpovídající léčbě spondylodiscitidy, se kterou onemocnění sdílí četné klinické charakteristiky. Prezentujeme případ pacienta s touto diagnózou, který se nachází mimo výše zmiňovanou rizikovou skupinu.

Možnosti zlepšení chůze u pacientů s roztroušenou sklerózouZ pomezí neurologie

Improving gait in patients with multiple sclerosis

Mgr. Klára Novotná, Ph.D., MUDr. Jana Lízrová Preiningerová

Neurol. praxi. 2022;23(3):239-244 | DOI: 10.36290/neu.2022.032  

Poruchy chůze jsou u roztroušené sklerózy (RS) jedním z nejvíce limitujících projevů. Cílem specifické léčby imunomodulačními léčivy (tzv. disease modyfying drugs­ - DMD) je zastavení, nebo alespoň co největší potlačení aktivity onemocnění. Avšak i přesto se u některých pacientů objeví poruchy chůze. V tom případě je možné nabídnout symptomatickou farmakologickou léčbu nebo léčbu rehabilitační. Ze symptomatických léků je pro terapii poruch chůze určen především léčivý přípravek fampridin (Fampyra®), který je v ČR dostupný od roku 2011. V dubnu 2022 se podařilo pro tento lék získat úhradu ze zdravotního pojištění a je tedy možné, že ošetřující...

Ocrelizumab - dlouhodobé údaje o účinnosti a bezpečnosti v reálné klinické praxi u pacientů s relaps remitentní roztroušenou sklerózouPřehledové články

Ocrelizumab - long-term efficacy and safety in real-world clinical practice in patients with relapsing-remitting multiple sclerosis

MUDr. Martin Elišák, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(3):233-237 | DOI: 10.36290/neu.2022.029  

Ocrelizumab je humanizovaná monoklonální protilátka proti CD20 pozitivním lymfocytům, která je exprimována zejména, byť ne výhradně, na B lymfocytech. Navázání ocrelizumabu vede k rychlé a účinné depleci těchto buněk. Svoji vysokou účinnost u pacientů s relaps remitentní roztroušenou sklerózou prokázal v klinických studiích OPERA publikovaných v roce 2017, na základě kterých byl v roce 2018 schválen v České republice jako eskalační léčba. Současné trendy doporučující časné zahájení vysoce účinné léčby, zejména pacientů s nepříznivou prognózou, zohledňují nová indikační omezení z roku 2022, umožňující u těchto pacientů zahájení léčby roztroušené sklerózy...

Eliminační poločas není jen farmakologický profilPřehledové články

Elimination half‑life is not just a pharmacological profile

MUDr. Ondřej Strýček, Ph.D., MUDr. Jitka Kočvarová

Neurol. praxi. 2022;23(3):227-230 | DOI: 10.36290/neu.2022.031  

Při výběru optimálního léčiva se zaměřujeme na několik klíčových charakteristik léku. Farmakokinetický profil je většinou při tomto výběru tím méně podstatným faktorem. Cílem následujícího sdělení je srozumitelně vysvětlit, proč bychom měli věnovat pozornost eliminačnímu poločasu jako důležitému farmakokinetickému údaji. Dále chceme poukázat, jakou roli hraje u protizáchvatových léčivých přípravků, u kterých je stabilita plazmatických hladin léku klíčová.

Kognitivní dysfunkce u sekundárně progresivní roztroušené sklerózyPřehledové články

Cognitive dysfunction in secondary progressive multiple sclerosis

MUDr. Radek Ampapa

Neurol. praxi. 2022;23(3):221-226 | DOI: 10.36290/neu.2021.094  

Kognitivní dysfunkce patří mezi málo vyšetřované a diagnostikované příznaky u roztroušené sklerózy (RS). Standardní diagnostické procesy užívané v běžné neurologické praxi poruchy kognitivních funkcí dostatečně nezohledňují. Výskyt kognitivní dysfunkce je častější u progresivních variant RS a může mít zásadní vliv na kvalitu života pacienta. Sekundárně progresivní RS je obtížně léčebně ovlivnitelným onemocněním. Prvním lékem, který u pacientů se sekundárně progresivní RS prokázal redukci progrese disability a současně měl pozitivní vliv i na kognitivní funkce, je siponimod. Sledování kognice může být do budoucna novým parametrem, který bude sloužit...

Kojení a roztroušená sklerózaPřehledové články

Breastfeeding and multiple sclerosis

MUDr. Eva Meluzínová

Neurol. praxi. 2022;23(3):217-220 | DOI: 10.36290/neu.2022.033  

Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní a neurodegenerativní onemocnění postihující mozek a míchu. Onemocnění začíná nejčastěji mezi 20.-30. rokem věku a vyskytuje se třikrát častěji u žen. Léčbu je nutné zahájit co nejdříve po stanovení diagnózy. U pacientek ve fertilním věku je vhodné zvolit lék, jehož podávání je bezpečné i po početí.

Poruchy dýchání ve spánku u nervosvalových onemocněníPřehledové články

Sleep related breathing disorder in neuromuscular diseases

doc. MUDr. David Kemlink, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(3):211-216 | DOI: 10.36290/neu.2022.038  

Významná část nosologických jednotek z okruhu nervosvalových onemocnění vede v určité fázi svého průběhu k oslabení svalů dýchacích anebo svalových struktur horních cest dýchacích. Toto oslabení se u velké části pacientů výrazněji manifestuje vleže. Následně se během spánku nejčastěji objevuje obstrukční spánková apnoe a hypoventilace vázaná na spánek, vzácnější pak je centrální spánková apnoe. Mezi nejčastější denní příznaky patří nadměrná spavost, poruchy soustředění či změny tělesné hmotnosti, mezi noční pak chrápání (ronchopatie), fragmentace spánku či ranní bolesti hlavy. Pro podrobnou diagnostiku je většinou nutné polysomnografické vyšetření....

Záchvatové projevy ve spánkuHlavní téma

Paroxysmal sleep-related events

MUDr. Petr Bušek, Ph.D., MUDr. Jitka Bušková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(3):203-210 | DOI: 10.36290/neu.2022.007  

V průběhu spánku se může objevit celá řada záchvatových motorických projevů s různou etiologií. Při jejich hodnocení je klíčové zejména odlišení epileptických záchvatů od jiných poruch spánku. Epileptické záchvaty ve spánku jsou relativně časté a v přibližně 12 % jsou téměř výhradně vázány na spánek. Nejčastějším typem epileptických záchvatů ve spánku jsou fokální hyperkinetické záchvaty v rámci tzv. na spánek vázané hypermotorické epilepsie (sleep-related hypermotor epilepsy - SHE), dříve známé pod názvem noční frontální epilepsie, přičemž po stránce etiologie a lokalizace epileptického ložiska se jedná o heterogenní skupinu. Odlišení SHE může být...

Trvalý přetlak v dýchacích cestách (CPAP) - 40 let velmi účinné konzervativní léčby obstrukční spánkové apnoeHlavní téma

Continuous positive airway pressure (CPAP) - 40 years of effective conservative obstructive sleep apnea treatment

prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., MUDr. Simona Dostálová, Ph.D., MUDr. Jana Vyskočilová

Neurol. praxi. 2022;23(3):198-202 | DOI: 10.36290/neu.2022.005  

Trvalý přetlak v dýchacích cestách (CPAP) je efektivní léčba střední a těžké obstrukční spánkové apnoe (OSA), která zlepšuje symptomy OSA, snižuje zdravotní důsledky OSA a zlepšuje kvalitu života nemocného. Pro dosažení terapeutického efektu CPAP je nutná dostatečná compliance a správné nastavení CPAP. Tuto léčbu je vhodné doplnit dalšími metodami léčení OSA zejména redukcí hmotnosti. Princip CPAP byl popsán Colinem Sullivanem v roce 1981 a následně došlo k mnoha technickým zlepšením, která usnadňují jeho použití a zlepšují compliance. Objev CPAP je jedním z milníků moderní medicíny.

Denná spavosť v ambulancii neurológaHlavní téma

Daytime sleepiness in a neurologist's office

doc. MUDr. Eva Feketeová, PhD.

Neurol. praxi. 2022;23(3):192-197 | DOI: 10.36290/neu.2022.010  

Denná spavosť (DS) predstavuje pre postihnutého jedinca závažné riziko v podobe sťaženého pracovného uplatnenia a zníženej kvality života a v závislosti od jej príčiny aj metabolické a kardiovaskulárne následky. Práca analyzuje charakter ospalosti v závislosti od jej príčiny, diagnostické postupy a terapeutické možnosti. Na príklade piatich kazuistík poukazuje na rozdiely v klinickej manifestácii spavosti pri narkolepsii 1. typu, Kleinovom-Levinovom syndróme, epilepsii, sclerosis multiplex a osmotickom demyelinizačnom syndróme, dokladuje uplatnenie diagnostických a terapeutických možností v praxi.

Spánkové apnoe u pacientov s cerebrálnou ischémiouHlavní téma

Sleep apnea in patients with ischemic stroke

doc. MUDr. Pavel Šiarnik, PhD., prof. MUDr. Branislav Kollár, PhD.

Neurol. praxi. 2022;23(3):188-191 | DOI: 10.36290/neu.2022.006  

Spánkové poruchy dýchania predstavujú významný rizikový faktor cerebrovaskulárnych ochorení. Syndróm spánkového apnoe (SAS) je u pacientov s cievnou mozgovou príhodou (CMP) častý a nepriaznivo ovplyvňuje ich zdravotný stav. Napriek tomu ostáva veľká časť pacientov s CMP po tejto stránke nediagnostikovaných a prichádza o potenciálny benefit pretlakovej ventilačnej liečby. V tomto článku sa podrobnejšie venujeme špecifikám epidemiológie, etiopatogenézy, diagnostiky a liečby SAS práve v populácii pacientov s CMP. Zaoberáme sa aj vzájomnými vzťahmi a súvislosťami medzi týmito dvoma samostatnými nozologickými jednotkami.

Poruchy spánku a neurologická onemocněníHlavní téma

prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.

Neurol. praxi. 2022;23(3):187 | DOI: 10.36290/neu.2021.079  

Hemostyptika u pacientů s rupturou aneuryzmatu
NE!Kontroverze

doc. MUDr. Aleš Hejčl, Ph.D., prof. MUDr. Martin Sameš, CSc.

Neurol. praxi. 2022;23(2):176-178 | DOI: 10.36290/neu.2022.025  

Hemostyptika u pacientů s rupturou aneuryzmatu
ANO!Kontroverze

MUDr. Jan Vinklárek, prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(2):174-175 | DOI: 10.36290/neu.2022.024  

Zriedkavá kombinácia dvoch anatomických variantov mozgovej cirkulácie: fetálna arteria cerebri posterior a Percheronova artéria ako príčina paramediálneho obojstranného talamomezencefalického infarktuSdělení z praxe

Uncommon association of two anatomical variants of cerebral circulation: fetal-type posterior cerebral artery and Percheron artery as the cause of paramedian thalamomesencephalic stroke

MUDr. Milan Maretta, MUDr. Norbert Leško, prof. MUDr. Zuzana Gdovinová, CSc., FESO, FEAN

Neurol. praxi. 2022;23(2):171-173 | DOI: 10.36290/neu.2020.080  

Paramediálne obojstranné ischemické poškodenie talamu sa častokrát spája s rozmanitým klinickým obrazom, ktorého diferenciálna diagnostika zahŕňa viacero možných príčin. V klinickom obraze dominuje porucha vedomia, hypersomnia, okohybné a neuropsychiatrické poruchy. Okrem klinického nálezu sa pri určovaní diagnózy môžeme oprieť o typický rádiologický nález. Jednou z príčin môže byť trombóza tzv. Percheronovej artérie, ktorá má spoločný kmeň zásobujúci obojstranné paramediálne talamické jadrá. Uvedenou kazuistikou prezentujeme prípad pacienta s klinickým, ako aj rádiologickým nálezom potvrdzujúcim ischemické poškodenie talamu a mezencefalu na podklade...

Dlhá cesta k správnej diagnózeSdělení z praxe

A long way to a right diagnosis

MUDr. Iveta Koščová, MUDr. Zuzana Gregová, MUDr. Miloslav Dvorák, PhD.

Neurol. praxi. 2022;23(2):166-170 | DOI: 10.36290/neu.2020.102  

Predkladáme Vám kazuistiku 64-ročného pacienta s cervikálnou myelopatiou preloženého na naše oddelenie z neurochirurgickej kliniky pre rozvoj ľavostrannej internukleárnej oftalmoplégie a lézie n. facialis. Doplnené MR mozgu vylúčilo možnú cievnu mozgovú príhodu. Počas hospitalizácie sme opakovane realizovali laboratórne odbery a lumbálne punkcie, vďaka ktorým sme spolu s paraklinickými vyšetreniami dospeli až ku konečnej diagnóze neuroboreliózy.

Sentinel lesion a význam opakované biopsie: kazuistické sdělení případu primárního CNS lymfomuSdělení z praxe

Sentinel lesion and significance of rebiopsy: a case of primary CNS lymphoma

MUDr. Dominik Drobisz, MUDr. Petr Skalický, MUDr. Adam Pavličko, prof. MUDr. Radoslav Matěj, Ph.D., MUDr. Kateřina Benešová, CSc., prof. MUDr. David Netuka, Ph.D., doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(2):161-165 | DOI: 10.36290/neu.2020.052  

Předkládáme kazuistiku 72leté ženy, která se primárně dostavila do neurologické ambulance pro levostrannou brachiofaciální parézu, dysartrii a bolest hlavy. MR mozku odhalila jako příčinu neurologického deficitu ložisko frontálně vpravo s radiologickou charakteristikou typickou pro lymfom CNS. Biopsie tohoto ložiska byla diagnosticky nevýtěžná s průkazem nespecifických zánětlivých změn. Kontrolní MR mozku prokázala téměř úplné vymizení vstupně zachyceného ložiska a dvě nová ložiska, uložená v obou hemisférách, se stejnou radiologickou charakteristikou jako vstupně pozorované ložisko. Referujeme tedy případ tzv. sentinel lesion, a to za okolností, kdy...

Autistický pacient v ordinaci (dětského) neurologaSdělení z praxe

Autistic patient in a (paediatric) neurologist's practice

MUDr. Alena Zumrová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(2):155-160 | DOI: 10.36290/neu.2021.001  

Poruchy autistického spektra (PAS) se projevují v oblasti sociálních interakcí, komunikace a chování. Diagnózu autismu má stanovit za použití specializovaného psychologicko-psychiatrického vyšetření, které zahrnuje minimálně dvě standardizované metody, pouze erudovaný psycholog nebo psychiatr, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá. Každý pacient s PAS by však měl být komplexně vyšetřen, aby byla zjištěna buď etiologie obtíží, nebo komorbidita skrytá pod obrazem autistických projevů. Rozmanitost diagnóz, které mohou být příčinou autistických projevů pacienta, dokumentují tři diametrálně rozdílné kazuistiky z praxe.