Kognitivní dysfunkce u sekundárně progresivní roztroušené sklerózyPřehledové články

Cognitive dysfunction in secondary progressive multiple sclerosis

MUDr. Radek Ampapa

Neurol. praxi. 2022;23(3):221-226 | DOI: 10.36290/neu.2021.094  

Kognitivní dysfunkce patří mezi málo vyšetřované a diagnostikované příznaky u roztroušené sklerózy (RS). Standardní diagnostické procesy užívané v běžné neurologické praxi poruchy kognitivních funkcí dostatečně nezohledňují. Výskyt kognitivní dysfunkce je častější u progresivních variant RS a může mít zásadní vliv na kvalitu života pacienta. Sekundárně progresivní RS je obtížně léčebně ovlivnitelným onemocněním. Prvním lékem, který u pacientů se sekundárně progresivní RS prokázal redukci progrese disability a současně měl pozitivní vliv i na kognitivní funkce, je siponimod. Sledování kognice může být do budoucna novým parametrem, který bude sloužit...

Kojení a roztroušená sklerózaPřehledové články

Breastfeeding and multiple sclerosis

MUDr. Eva Meluzínová

Neurol. praxi. 2022;23(3):217-220 | DOI: 10.36290/neu.2022.033  

Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní a neurodegenerativní onemocnění postihující mozek a míchu. Onemocnění začíná nejčastěji mezi 20.-30. rokem věku a vyskytuje se třikrát častěji u žen. Léčbu je nutné zahájit co nejdříve po stanovení diagnózy. U pacientek ve fertilním věku je vhodné zvolit lék, jehož podávání je bezpečné i po početí.

Poruchy dýchání ve spánku u nervosvalových onemocněníPřehledové články

Sleep related breathing disorder in neuromuscular diseases

doc. MUDr. David Kemlink, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(3):211-216 | DOI: 10.36290/neu.2022.038  

Významná část nosologických jednotek z okruhu nervosvalových onemocnění vede v určité fázi svého průběhu k oslabení svalů dýchacích anebo svalových struktur horních cest dýchacích. Toto oslabení se u velké části pacientů výrazněji manifestuje vleže. Následně se během spánku nejčastěji objevuje obstrukční spánková apnoe a hypoventilace vázaná na spánek, vzácnější pak je centrální spánková apnoe. Mezi nejčastější denní příznaky patří nadměrná spavost, poruchy soustředění či změny tělesné hmotnosti, mezi noční pak chrápání (ronchopatie), fragmentace spánku či ranní bolesti hlavy. Pro podrobnou diagnostiku je většinou nutné polysomnografické vyšetření....

Záchvatové projevy ve spánkuHlavní téma

Paroxysmal sleep-related events

MUDr. Petr Bušek, Ph.D., MUDr. Jitka Bušková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(3):203-210 | DOI: 10.36290/neu.2022.007  

V průběhu spánku se může objevit celá řada záchvatových motorických projevů s různou etiologií. Při jejich hodnocení je klíčové zejména odlišení epileptických záchvatů od jiných poruch spánku. Epileptické záchvaty ve spánku jsou relativně časté a v přibližně 12 % jsou téměř výhradně vázány na spánek. Nejčastějším typem epileptických záchvatů ve spánku jsou fokální hyperkinetické záchvaty v rámci tzv. na spánek vázané hypermotorické epilepsie (sleep-related hypermotor epilepsy - SHE), dříve známé pod názvem noční frontální epilepsie, přičemž po stránce etiologie a lokalizace epileptického ložiska se jedná o heterogenní skupinu. Odlišení SHE může být...

Trvalý přetlak v dýchacích cestách (CPAP) - 40 let velmi účinné konzervativní léčby obstrukční spánkové apnoeHlavní téma

Continuous positive airway pressure (CPAP) - 40 years of effective conservative obstructive sleep apnea treatment

prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., MUDr. Simona Dostálová, Ph.D., MUDr. Jana Vyskočilová

Neurol. praxi. 2022;23(3):198-202 | DOI: 10.36290/neu.2022.005  

Trvalý přetlak v dýchacích cestách (CPAP) je efektivní léčba střední a těžké obstrukční spánkové apnoe (OSA), která zlepšuje symptomy OSA, snižuje zdravotní důsledky OSA a zlepšuje kvalitu života nemocného. Pro dosažení terapeutického efektu CPAP je nutná dostatečná compliance a správné nastavení CPAP. Tuto léčbu je vhodné doplnit dalšími metodami léčení OSA zejména redukcí hmotnosti. Princip CPAP byl popsán Colinem Sullivanem v roce 1981 a následně došlo k mnoha technickým zlepšením, která usnadňují jeho použití a zlepšují compliance. Objev CPAP je jedním z milníků moderní medicíny.

Denná spavosť v ambulancii neurológaHlavní téma

Daytime sleepiness in a neurologist's office

doc. MUDr. Eva Feketeová, PhD.

Neurol. praxi. 2022;23(3):192-197 | DOI: 10.36290/neu.2022.010  

Denná spavosť (DS) predstavuje pre postihnutého jedinca závažné riziko v podobe sťaženého pracovného uplatnenia a zníženej kvality života a v závislosti od jej príčiny aj metabolické a kardiovaskulárne následky. Práca analyzuje charakter ospalosti v závislosti od jej príčiny, diagnostické postupy a terapeutické možnosti. Na príklade piatich kazuistík poukazuje na rozdiely v klinickej manifestácii spavosti pri narkolepsii 1. typu, Kleinovom-Levinovom syndróme, epilepsii, sclerosis multiplex a osmotickom demyelinizačnom syndróme, dokladuje uplatnenie diagnostických a terapeutických možností v praxi.

Spánkové apnoe u pacientov s cerebrálnou ischémiouHlavní téma

Sleep apnea in patients with ischemic stroke

doc. MUDr. Pavel Šiarnik, PhD., prof. MUDr. Branislav Kollár, PhD.

Neurol. praxi. 2022;23(3):188-191 | DOI: 10.36290/neu.2022.006  

Spánkové poruchy dýchania predstavujú významný rizikový faktor cerebrovaskulárnych ochorení. Syndróm spánkového apnoe (SAS) je u pacientov s cievnou mozgovou príhodou (CMP) častý a nepriaznivo ovplyvňuje ich zdravotný stav. Napriek tomu ostáva veľká časť pacientov s CMP po tejto stránke nediagnostikovaných a prichádza o potenciálny benefit pretlakovej ventilačnej liečby. V tomto článku sa podrobnejšie venujeme špecifikám epidemiológie, etiopatogenézy, diagnostiky a liečby SAS práve v populácii pacientov s CMP. Zaoberáme sa aj vzájomnými vzťahmi a súvislosťami medzi týmito dvoma samostatnými nozologickými jednotkami.

Poruchy spánku a neurologická onemocněníHlavní téma

prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.

Neurol. praxi. 2022;23(3):187 | DOI: 10.36290/neu.2021.079  

Hemostyptika u pacientů s rupturou aneuryzmatu
NE!Kontroverze

doc. MUDr. Aleš Hejčl, Ph.D., prof. MUDr. Martin Sameš, CSc.

Neurol. praxi. 2022;23(2):176-178 | DOI: 10.36290/neu.2022.025  

Hemostyptika u pacientů s rupturou aneuryzmatu
ANO!Kontroverze

MUDr. Jan Vinklárek, prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(2):174-175 | DOI: 10.36290/neu.2022.024  

Zriedkavá kombinácia dvoch anatomických variantov mozgovej cirkulácie: fetálna arteria cerebri posterior a Percheronova artéria ako príčina paramediálneho obojstranného talamomezencefalického infarktuSdělení z praxe

Uncommon association of two anatomical variants of cerebral circulation: fetal-type posterior cerebral artery and Percheron artery as the cause of paramedian thalamomesencephalic stroke

MUDr. Milan Maretta, MUDr. Norbert Leško, prof. MUDr. Zuzana Gdovinová, CSc., FESO, FEAN

Neurol. praxi. 2022;23(2):171-173 | DOI: 10.36290/neu.2020.080  

Paramediálne obojstranné ischemické poškodenie talamu sa častokrát spája s rozmanitým klinickým obrazom, ktorého diferenciálna diagnostika zahŕňa viacero možných príčin. V klinickom obraze dominuje porucha vedomia, hypersomnia, okohybné a neuropsychiatrické poruchy. Okrem klinického nálezu sa pri určovaní diagnózy môžeme oprieť o typický rádiologický nález. Jednou z príčin môže byť trombóza tzv. Percheronovej artérie, ktorá má spoločný kmeň zásobujúci obojstranné paramediálne talamické jadrá. Uvedenou kazuistikou prezentujeme prípad pacienta s klinickým, ako aj rádiologickým nálezom potvrdzujúcim ischemické poškodenie talamu a mezencefalu na podklade...

Dlhá cesta k správnej diagnózeSdělení z praxe

A long way to a right diagnosis

MUDr. Iveta Koščová, MUDr. Zuzana Gregová, MUDr. Miloslav Dvorák, PhD.

Neurol. praxi. 2022;23(2):166-170 | DOI: 10.36290/neu.2020.102  

Predkladáme Vám kazuistiku 64-ročného pacienta s cervikálnou myelopatiou preloženého na naše oddelenie z neurochirurgickej kliniky pre rozvoj ľavostrannej internukleárnej oftalmoplégie a lézie n. facialis. Doplnené MR mozgu vylúčilo možnú cievnu mozgovú príhodu. Počas hospitalizácie sme opakovane realizovali laboratórne odbery a lumbálne punkcie, vďaka ktorým sme spolu s paraklinickými vyšetreniami dospeli až ku konečnej diagnóze neuroboreliózy.

Sentinel lesion a význam opakované biopsie: kazuistické sdělení případu primárního CNS lymfomuSdělení z praxe

Sentinel lesion and significance of rebiopsy: a case of primary CNS lymphoma

MUDr. Dominik Drobisz, MUDr. Petr Skalický, MUDr. Adam Pavličko, prof. MUDr. Radoslav Matěj, Ph.D., MUDr. Kateřina Benešová, CSc., prof. MUDr. David Netuka, Ph.D., doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(2):161-165 | DOI: 10.36290/neu.2020.052  

Předkládáme kazuistiku 72leté ženy, která se primárně dostavila do neurologické ambulance pro levostrannou brachiofaciální parézu, dysartrii a bolest hlavy. MR mozku odhalila jako příčinu neurologického deficitu ložisko frontálně vpravo s radiologickou charakteristikou typickou pro lymfom CNS. Biopsie tohoto ložiska byla diagnosticky nevýtěžná s průkazem nespecifických zánětlivých změn. Kontrolní MR mozku prokázala téměř úplné vymizení vstupně zachyceného ložiska a dvě nová ložiska, uložená v obou hemisférách, se stejnou radiologickou charakteristikou jako vstupně pozorované ložisko. Referujeme tedy případ tzv. sentinel lesion, a to za okolností, kdy...

Autistický pacient v ordinaci (dětského) neurologaSdělení z praxe

Autistic patient in a (paediatric) neurologist's practice

MUDr. Alena Zumrová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(2):155-160 | DOI: 10.36290/neu.2021.001  

Poruchy autistického spektra (PAS) se projevují v oblasti sociálních interakcí, komunikace a chování. Diagnózu autismu má stanovit za použití specializovaného psychologicko-psychiatrického vyšetření, které zahrnuje minimálně dvě standardizované metody, pouze erudovaný psycholog nebo psychiatr, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá. Každý pacient s PAS by však měl být komplexně vyšetřen, aby byla zjištěna buď etiologie obtíží, nebo komorbidita skrytá pod obrazem autistických projevů. Rozmanitost diagnóz, které mohou být příčinou autistických projevů pacienta, dokumentují tři diametrálně rozdílné kazuistiky z praxe.

Léčba roztroušené sklerózy fingolimodem v každém věkuPřehledové články

Fingolimod treatment of multiple sclerosis at any age

doc. MUDr. Radomír Taláb, CSc., MUDr. Marika Talábová

Neurol. praxi. 2022;23(2):146-154 | DOI: 10.36290/neu.2021.045  

Fingolimod byl schválen v Evropě do 2. linie léčby relaps-remitentní roztroušené sklerózy u dětí i dospělých pacientů. Je doporučen také v první linii pro vysoce aktivní formu roztroušené sklerózy.  Prezentovány jsou výsledky klinických studií fáze 2, fáze 3 (TRANSFORMS, FREEDOMS) a fáze 3b (LONGTERMS), které hodnotí longitudinální data účinnosti, bezpečnosti a MR zobrazení v reálné klinické praxi. Zdůrazněn je zásadní přínos dlouhodobého sběru klinických dat, který doplnil data o účinnosti a bezpečnosti fingolimodu a redukci nejčastějších nežádoucích účinků randomizovaných multicentrických studií – lymfopenie, elevace jaterních enzymů, bazocelulární...

Význam správného algoritmu diagnostiky a léčby migrény u profylaktické léčby proti calcitonin gene-related peptiduPřehledové články

The significance of correct algorithm of the diagnostics and treatment of migraine in the prophylactic treatment against calcitonin gene-related peptide

MUDr. Rudolf Kotas, Ph.D., MUDr. Ondřej Slach, MUDr. František Jelínek, MUDr. Jolana Mračková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(2):138-145 | DOI: 10.36290/neu.2022.018  

Práce popisuje algoritmus diagnostiky a léčby migrény, který v indikovaných případech povede k zahájení moderní profylaktické léčby zaměřené proti calcitonin gene-related peptidu (anti-CGRP terapie). Nejprve je třeba provést správnou diferenciální diagnostiku migrenózních záchvatů od jiných akutních primárních nebo sekundárních bolestí hlavy. V další části popisujeme algoritmus léčby migrény. U málo frekventních nekomplikovaných migrenózních záchvatů postačuje péče praktického lékaře, který by měl kromě preskripce akutních antimigrenik aktivně sledovat frekvenci záchvatů a spotřebu akutních antimigrenik. Při nárůstu frekvence záchvatů a spotřeby antimigrenik...

Benigní fascikulační syndromPřehledové články

Benign fasciculation syndrome

MUDr. Petr Ridzoň

Neurol. praxi. 2022;23(2):133-136 | DOI: 10.36290/neu.2021.075  

Fascikulace jsou jedním z nepříliš častých, ale potenciálně závažných neurologických symptomů a mohou se vyskytnout u celé řady neurologických i jiných nemocí nebo stavů. Mohou vznikat z mnoha různých příčin, od metabolickoendokrinních (porucha metabolismu vápníku, hořčíku, hyperthyreóza), přes nežádoucí účinek farmak (succinylcholin, depolarizující myorelaxans, inhibitory ACHE, salbutamol) až po vážná neurologická onemocnění (ALS/MND, neuropatie, kořenové syndromy). Často jsou důsledkem zvýšené nervosvalové dráždivosti při nadměrném užívání stimulancií (kofein, tein) či úzkosti nebo po nárazovém fyzickém přetížení. Pokud je stav setrvalý a neprokážeme...

Liečiteľné lyzozómové ochorenia s extrapyramídovou manifestáciouHlavní téma

Treatable lysosomal storage disorders with movement disorder manifestations

MUDr. Alexandra Lacková, doc. MUDr. Matej Škorvánek, PhD.

Neurol. praxi. 2022;23(2):124-131 | DOI: 10.36290/neu.2022.022  

Lyzozómové ochorenia sú skupinou dedičných metabolických porúch spôsobených mutáciami v génoch kódujúcich rozpustné lyzozomálne hydrolázy, čo vedie k progresívnemu hromadeniu nedegradovaných makromolekúl do životne dôležitých orgánov a tkanív. Fenotypovo sú tieto poruchy charakterizované pestrým klinickým obrazom s kombináciou viscerálnych, očných, hematologických, skeletálnych a neurologických prejavov, pričom postihnutie extrapyramidového systému je obzvlášť časté. Počas posledných rokov sa dosiahol významný pokrok v liečbe týchto ochorení so zameraním na rôzne inovatívne terapeutické prístupy. Cieľom tohto prehľadu je zamerať sa na klinické rozpoznanie...

Syndróm GLUT1 deficiencieHlavní téma

GLUT1-deficiency syndrome

MUDr. Ján Necpál, MUDr. Bibiána Jeleňová

Neurol. praxi. 2022;23(2):120-123 | DOI: 10.36290/neu.2021.076  

Syndróm GLUT1 deficiencie je zriedkavé neurometabolické ochorenie mozgu vznikajúce pri poruche transportu glukózy cez hematoencefalickú bariéru. Keďže mozog je takmer úplne závislý od dodávky glukózy ako hlavného zdroja energie a GLUT1 je hlavným transportérom glukózy cez hematoencefalickú bariéru, klasický typ ochorenia sa prejavuje závažnými dôsledkami neuroglykopénie: včasnou neurovývojovou encefalopatiou s epileptickými záchvatmi, získanou mikrocefáliou, kognitívnym deficitom a rozličnými perzistentnými alebo paroxyzmálnymi motorickými (často komplexnými) prejavmi, ako je ataxia, spasticita alebo dystónia. Najdôležitejším diagnostickým krokom je...

Léčitelná onemocnění CNS s akumulací kovůHlavní téma

Treatable CNS disorders with brain metal accumulation

MUDr. Petr Dušek

Neurol. praxi. 2022;23(2):115-119 | DOI: 10.36290/neu.2021.084  

Některá neurologická onemocnění způsobená akumulací kovů v CNS jsou léčitelná. Pro všechna tato onemocnění platí, že neurologické příznaky jsou reverzibilní, pouze pokud se léčba zahájí včas. Nejlepších výsledků je dosaženo, pokud se léčba zahájí ještě před vznikem neurologických příznaků. V této kapitole jsou probrány klinické projevy, diagnostika a léčebné strategie u léčitelných onemocnění s akumulací mědi (Wilsonova nemoc), kalcia (hypoparathyreóza), manganu (poruchy transportérů SLC30A10 a SLC39A14) a železa (aceruloplasminemie).

Liečiteľné vrodené poruchy metabolizmu s extrapyramídovou manifestáciou u detíHlavní téma

Treatable inherited metabolic disorders with extrapyramidal manifestation in children

doc. MUDr. Miriam Kolníková, PhD., MUDr. Dominika Kovárová, MUDr. Patrícia Balážová, MUDr. Silvia Radová

Neurol. praxi. 2022;23(2):108-112 | DOI: 10.36290/neu.2021.082  

Dedičné metabolické poruchy sa často prejavujú pohybovými poruchami, ktoré sú v klinickom obraze viac či menej vyjadrené. Môžu byť hyperkinetické: dystónia, chorea, atetóza, myoklonus, tremor, stereotypie, alebo hypokinetické: hypokineticko-rigidný syndróm. Diagnostika týchto chorôb je často veľmi zložitá, pretože rovnaká pohybová porucha môže byť spôsobená rozličnými ochoreniami. Podľa doterajších zistení je evidovaných viac ako dvesto dedičných metabolických porúch spojených s poruchami pohybu. Polovica z týchto chorôb vykazuje dva alebo viac príznakov, z ktorých sú najčastejšie dystónia a ataxia. Pre skorý záchyt a liečbu je dôležitý správny diagnostický...

Liečiteľné vzácne extrapyramídové ochoreniaHlavní téma

MUDr. Ján Necpál

Neurol. praxi. 2022;23(2):107 | DOI: 10.36290/neu.2021.081  

Slovo úvodemSlovo úvodem

Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.

Neurol. praxi. 2022;23(2):103 | DOI: 10.36290/neu.2022.021  

Vážené kolegyně a vážení kolegové,  v prosincovém čísle Neurologie pro praxi vyšel můj editorial o Ukrajině – napsal jsem jej po své přednášce v listopadu v Kyjevě. O Vánocích jsem napsal do časopisu Kontexty článek s názvem „Dějiny v nás. Co vše předáváme našim dětem a vnukům“. Psal jsem o našem výzkumu dopadu extrémního stresu – holokaustu – na přeživší, jejich děti, vnuky. Článek jsem uvedl úvahou, jak dějiny ovlivňují mentalitu národů: „Když se podívám na nám geograficky blízké evropské národy a jejich dějiny, vidím kontinuitu. Politika dnešního Ruska je pokračováním prosazování vlivu Ruska, přinejmenším od...

Slovo úvodemSlovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Neurol. praxi. 2022;23(1):3  

Vážené kolegyně a vážení kolegové, medicína se rozvíjí a výuka medicíny se mění. Nebo by se měla měnit. Začátkem devadesátých let to byla 3. LF UK, která se reformovala. Před asi pěti lety proběhla reforma i na LF MU v rámci projektu Optimed. Moje dcera je ve čtvrtém ročníku, já jsem studoval dávno pradávno, ale nemám pocit, že by došlo k zásadní inovaci. Faktem je, že teoretické i preklinické obory podávají mnohem více a detailnějších informací, otázkou je, kolik z toho utkví v paměti. Hodně se průběžně testuje, za nás to bylo výjimečné, tehdy se hrálo o to, zda zkoušku uděláš, nebo ne. Studenti jsou pod tlakem, asistent na teoretickém oboru zažertoval,...

MUDr. Jan Hromada Nekrolog

Ivan Rektor

Neurol. praxi. 2022;23(1):98  

MUDr. Jan Hromada nás náhle opustil po dlouhých zdravotních potížích dne 10. 12. 2021. V naší paměti zůstává jako významný neurolog, přednosta a zakladatel Neurologické kliniky Fakultní Nemocnice v Ostravě...

Prof. MUDr. Zdeněk Kadaňka, CSc., osmdesátiletýLaudatio

Josef Bednařík

Neurol. praxi. 2022;23(1):97  

Prof. Zdeněk Kadaňka je dobře znám celé neurologické komunitě. Jeho přínos rozvoji pracovišť, se kterými spojil svoji odbornou dráhu (tedy zejména 1. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny a od r. 1993 do současnosti Neurologické klinice Fakultní nemocnice v Brně), erudici svých spolupracovníků a celému oboru neurologie byl již detailně popsán v předchozích medailonech v r. 2002, 2007 a 2012. Nicméně uplynulo již 10 let od jeho posledního jubilea a Zdeněk Kadaňka je stále aktivním členem neurologické komunity, lékařem, na kterého se obrací a ke kterému se rádi vracejí jeho četní pacienti, vědcem, který se podílí na pokračujících výzkumech...

Dedičná chorea so sklonmi k šialenstvu a vznikom v dospelosti: 150 rokov od Georga Huntingtona a jeho chorobyZ historie neurologie

Hereditary chorea with a tendency to insanity and adult onset: 150 years since George Huntington and his disease

MUDr. Ján Necpál, MUDr. Michal Patarák, PhD.

Neurol. praxi. 2022;23(1):93-96 | DOI: 10.36290/neu.2022.015  

Huntingtonova choroba je zriedkavé autozomálne dominantne dedičné neliečiteľné neurodegeneratívne ochorenie, ktoré sa prejavuje demenciou, behaviorálnymi poruchami, choreou a ďalšími motorickými príznakmi. Choroba nesie svoj názov po Georgeovi Huntingtonovi (1850-1916), v poradí treťom lekárovi z rodiny Huntingtonovcov, ktorí pracovali v East Hampton vo východnej časti Long Island (štát New York). Tu mal od svojho detstva možnosť vidieť niekoľko pacientov s dedičným ochorením, ktoré v roku 1872 opísal v článku s názvom "O chorei", publikovanom v časopise The Medical and Surgical Reporter. V ňom charakterizoval choreu po klinickej stránke a taktiež...

Neck-tongue syndromSdělení z praxe

Neck-tongue syndrome

MUDr. Michael Pipka, MUDr. Pavel Mencl

Neurol. praxi. 2022;23(1):90-92 | DOI: 10.36290/neu.2020.083  

Neck-tongue syndrom je vzácně se vyskytující onemocnění, které je zahrnuto a definováno v Mezinárodní klasifikaci bolestí hlavy (ICHD-3). Klinickými projevy neck-tongue syndromu (NTS) jsou náhle vzniklá bolest hlavy v zátylku a senzo-motorické příznaky z postižené inervace jazyka, vzniklé v návaznosti na prudký pohyb hlavou. Diagnóza je v klinické praxi stanovena per exclusionem, tedy po vyloučení frekventnějších a potenciálně závažnějších stavů, zejména cévních patologií (disekce pre/intracerebrálních tepen a subarachnoidální krvácení). Dominantně se v terapii uplatňují nefarmakologické přístupy, které jsou reprezentovány fyzioterapií subokcipitální...

Rehabilitace pacientů, kteří onemocněli covidem-19 (příklad osob s roztroušenou sklerózou)Z pomezí neurologie

Rehabilitation in post-Covid-19 patients (specifically those with multiple sclerosis)

Mgr. Klára Novotná, Ph.D., MUDr. Ingrid Menkyová, prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc.

Neurol. praxi. 2022;23(1):84-89 | DOI: 10.36290/neu.2022.004  

Článek představuje možnosti rehabilitačních intervencí, které je možné využít pro znovuobnovení funkce a kondice po prodělaném onemocnění covid-19 u pacientů s chronickým neurologickým onemocněním - roztroušenou sklerózou. Na příkladu dvou konkrétních kazuistik pacientů popisujeme využití přístupy respirační fyzioterapie a také problematiku opětovného obnovení hybnosti a zvýšení kondice po prodělaném onemocnění covid-19.

Analgetika v neurologii, jejich specifika a nežádoucí účinkyPřehledové články

Analgesics in neurology, their specific fealures and adverse effects

MUDr. Dana Halbichová

Neurol. praxi. 2022;23(1):76-83 | DOI: 10.36290/neu.2021.093  

S analgetiky máme každý bohaté profesní i osobní zkušenosti. Cílem článku je proto jen poukázat na specifika, výhody, rizika a interakce zástupců jednotlivých skupin. Nelze obsáhnout kompletní souhrn, některá z nich nejsou u nás ani registrována (flupirtin, nefopam). Nově je od r. 2020 v naší republice schválen k léčbě silné bolesti, neovlivnitelné nenarkotickými analgetiky, metadon. Koanalgetika jsou zmíněna jen okrajově, přestože jsou neodmyslitelnou součástí léčby neuropatické a chronické bolesti. Podrobnější pojednání o jejich působení by pravděpodobně zabralo celý další článek.