Diagnóza smrti mozgu a úloha zobrazovacích metódHlavní téma

Brain death diagnosis and the role of diagnostic imaging

MUDr. Martin Vorčák, Ph.D., MUDr. Hubert Poláček, PhD., MUDr. Zuzana Gešvandtner Trabalková, MPH, MUDr. Daniel Evin, PhD., MUDr. Martin Števík, PhD., doc. MUDr. Kamil Zeleňák, PhD., FCIRSE

Neurol. praxi. 2025;26(2):122-128 | DOI: 10.36290/neu.2025.005  

Smrť mozgu zostáva klinickou diagnózou, vo väčšine prípadov založenou na klinickej diagnostike. Doplnkové testy vrátane zobrazovacích vyšetrení sa používajú na potvrdenie absencie cerebrálnej perfúzie, keď sú klinické nálezy nejednoznačné. Zobrazovacie metódy ako DSA, perfúzna scintigrafia a transkraniálny Doppler môžu poskytnúť kľúčové, zákonom vyžadované údaje na podporu diagnózy. Napriek prebiehajúcim snahám neexistuje celosvetový konsenzus o optimálnom doplnkovom teste a prax sa líši podľa regiónov. Moderné vyšetrenia ako CT angiografia (CTA), MR techniky, CT perfúzia a časovo invariantná CTA ponúkajú stále presnejšie výstupy. Je však potrebná...

Klinické stanovení smrti mozku - metodika neurologického vyšetření a apnoického testuHlavní téma

Clinical determination of brain death - methodology of neurological examination and apnea test

MUDr. Petr Hollý, MUDr. Zdeněk Kunáš, doc. MUDr. Eva Pokorná, CSc., prof. MUDr. Štefan Sivák, PhD., MUDr. Denisa Osinová, doc. MUDr. Juraj Miklušica, PhD., doc. MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D.

Neurol. praxi. 2025;26(2):109-116 | DOI: 10.36290/neu.2024.078  

Smrt mozku definujeme jako stav po katastrofálním poškození mozku s trvalou nevratnou ztrátou všech funkcí celého mozku, včetně kmene. Stanovení diagnózy je založeno na klinickém vyšetření, kdy je zcela nepřípustná falešná negativita jednotlivých testů, které podporují ireverzibilní postižení mozkového kmene od mesencefala (fotoreakce) přes pons Varoli (korneální, okulocefalický reflex a algické podráždění v obličeji) až po prodlouženou míchu (dávivý a kašlací reflex). V současné době není jasně stanovena metodika provedení jednotlivých vyšetření. Tento článek pojednává o základním klinickém vyšetření při stanovení smrti mozku a apnoickém testu. Součástí...

Diagnostika smrti mozgu v Českej a Slovenskej republike a jej predpoklady a kontraindikácieHlavní téma

Diagnosis of Brain Death in the Czech and Slovak Republics and Its Preconditions and Contraindications

prof. MUDr. Štefan Sivák, PhD., doc. MUDr. Eva Pokorná, CSc.,CETC, doc. MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D., MUDr. Petr Hollý, MUDr. Denisa Osinová, PhD., doc. MUDr. Juraj Miklušica, PhD., prof. MUDr. Egon Kurča, PhD., FESO

Neurol. praxi. 2025;26(2):103-108 | DOI: 10.36290/neu.2025.006  

Kritériá mozgovej smrti sú medicínsky a legislatívne akceptované vo svete už viac ako polstoročie. Cieľom predkladaného článku je definovať legislatívny rámec diagnostiky smrti mozgu a postup diagnostiky v Slovenskej a Českej republike. V diskusii na základe súčasných vedeckých poznatkov bližšie rozoberáme predpoklady a kontraindikácie diagnostiky smrti mozgu.

História definovania a stanovenia smrtiHlavní téma

The history of defining and determining death

prof. MUDr. Egon Kurča, PhD., FESO, prof. MUDr. Štefan Sivák, PhD.

Neurol. praxi. 2025;26(2):97-102 | DOI: 10.36290/neu.2024.086  

Stanovenie smrti človeka je všeobecne bezproblémové a nevyžaduje špeciálne vzde­lanie ani zručnosti. V malej časti prípadov ale nie je vôbec jednoduché určiť, či je osoba mŕtva alebo živá. Situáciu komplikuje aj potreba definovať čas a príčinu smrti. Autori v článku rozoberajú históriu definovania a stanovenia smrti človeka od 18. storočia (obdobie akcelerácie anatomicko-fyziologického poznania) až dodnes. Osobitný zreteľ je venovaný konceptu používanému v poslednom polstoročí, a to smrti mozgu založenej na neurologických kritériách. Zároveň zdôrazňujú, že problematika smrti je kombináciou odborne medicínskych, morálne etických, filozoficko-náboženských...

Elektrofyziologická vyšetření potvrzující smrt mozkuHlavní téma

Ancillary electrophysiological examination in determination of brain death

doc. MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D., doc. MUDr. Irena Holečková, Ph.D., prof. MUDr. Štefan Sivák, PhD., prof. MUDr. Egon Kurča, PhD., FESO, doc. MUDr. Vladimír Nosáľ, PhD., FESO, prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., MHA

Neurol. praxi. 2025;26(2):117-121 | DOI: 10.36290/neu.2024.082  

Povinnost i podmínky potvrzujících vyšetření smrti mozku jsou dány legislativou příslušné země. Potvrzující vyšetření nepřipouští eventualitu falešné pozitivity (potvrzení smrti u žijícího jedince). Je žádoucí, aby metodika vyšetření i hodnocení byla jasná, přesná a jednotná. Metodika sluchových evokovaných odpovědí (BAEP) vychází z oficiálních mezinárodních doporučení a je přizpůsobena pro podmínky jednotek intenzivní péče. Vyšetření BAEP před rozvojem kraniokaudální deteriorace nebo rozšíření o somatosenzorické evokované odpovědi n. medianus zvyšují spolehlivost (senzitivitu) potvrzujícího vyšetření provedeného po splnění všech klinických podmínek...

Slovo úvodemSlovo úvodem

prof. MUDr. Robert Rusina, Ph.D.

Neurol. praxi. 2025;26(1):3  

Vážené kolegyně a vážení kolegové, časopis Neurologie pro praxi zahajuje svůj 26. ročník a za tuto dobu se stal důležitou součástí české neurologické scény. Po celou dobu své existence zůstává věrný svému názvu a přináší recenzované přehledové články, kazuistická sdělení, rubriku farmakologie, pohledy na pomezí neurologie a dalších odborností, právní poradnu i medailonky z historie neurologie, a to vše s důrazem na praktickou využitelnost a vstřícnost ke čtenářům. Každému číslu vévodí hlavní téma, které sdružuje vyzvané články významných odborníků a pomáhá tak i kultivovat postgraduální...

Dysfagie jako jeden z iniciálních symptomů roztroušené sklerózy u mladé pacientkyVideokazuistika

Dysphagia as one of the initial symptoms of multiple sclerosis in young patients

MUDr. Iva Šrotová, Ph.D., Mgr. Naděžda Lasotová, MBA, MUDr. Marcela Dubová, MUDr. Jan Kočica, Ph.D., MUDr. Zuzana Pazdičová

Neurol. praxi. 2025;26(1):81-84 | DOI: 10.36290/neu.2024.075  

Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní onemocnění s prvky neurodegenerace, které postihuje nejčastěji mladé dospělé ve věku 20-40 let. Onemocnění je 3× častější u žen než u mužů. Mezi nejčastější symptomy RS patří poruchy zraku, senzitivní, motorické a sfinkterové dysfunkce. Mezi příznaky, které mohou být poněkud opomíjené, ale přesto velmi ovlivňují kvalitu života a celkový zdravotní stav, patří i poruchy polykání. V uvedené videokazuistice prezentujeme mladou pacientku, u které byla dysfagie jedním z prvních symptomů RS. V rámci kazuistiky popisujeme diagnostiku dysfagie a i následný komplexní terapeutický přístup, který zahrnoval jednak...

Dorzální míšní ischemie u mladé pacientky s otevřeným foramen ovale a primární trombofiliíSdělení z praxe

Dorsal spinal cord infarction in a young adult female patient with patent foramen ovale and primary trombophilia

MUDr. Martin Richnavský, MUDr. Václav Boček, Ph.D.

Neurol. praxi. 2025;26(1):76-79 | DOI: 10.36290/neu.2024.037  

Představujeme kazuistiku 34leté pacientky, heterozygotky Leidenské mutace, postižené autozomálně dominantní polycystickou chorobou ledvin (AD PCKD), přijaté pro náhle vzniklé symptomy netraumatické inkompletní transverzální míšní léze v úrovni Th4-5. Vstupní zobrazení mozku a celé míchy magnetickou rezonancí (MR) neprokázalo žádné ložiskové změny. Pomocí CT angiografie jsme vyloučili disekci aorty. V likvoru byl normální nález. Třetího dne se na kontrolní MR hrudní míchy vykreslilo ložisko myelopatie přibližně v úrovni Th5. Pátého dne bylo toto ložisko již bez podstatného vývoje. Dle klinického průběhu a výsledků komplementárních vyšetření jsme stav...

Progresivní paralýza - příčina neurokognitivní poruchy v mladém věkuSdělení z praxe

General paresis - the cause of neurocognitive disorder at a young age

MUDr. Kamila Smolíková, MUDr. Pavel Potužník, Ph.D., MUDr. Jakub Vejskal

Neurol. praxi. 2025;26(1):72-75 | DOI: 10.36290/neu.2024.085  

Mezi celosvětově rozšířené sexuálně přenosné nemoci je řazeno infekční onemocnění syfilis. Kvůli neuroinvazivitě infikujícího kmene treponem se u pacientů můžeme setkat s velmi pestrým postižením centrální nervové soustavy, k jehož projevům může dojít během kteréhokoli stadia onemocnění. Článek obsahuje přehled jednotlivých stadií syfilis a neurosyfilis. Formou kazuistického sdělení mladého pacienta popisujeme terciální stadium syfilis pod obrazem progresivní paralýzy.

Konopí jako lékSdělení z praxe

Cannabis as medicine

MUDr. Petra Mištríková

Neurol. praxi. 2025;26(1):68-71 | DOI: 10.36290/neu.2024.032  

Konopí seté (Cannabis sativa) je rostlina, která byla do 19. století v Čechách i na Moravě zdrojem suroviny pro výrobu textilního materiálu kanafasu. S rozvojem výzkumu endokanabinoidního systému se tato rostlina dostává opět do popředí zájmu. Endokanabinoidní systém ovlivňuje homeostázu celého organismu na bázi modulace aktivity jiných neurotransmiterů, např. nocicepci, kognici, spasticitu, spánek aj. Kanabinoidní receptory se nachází v periferním (CB2) i centrálním nervovém systému (CB1), ale i v pojivových tkáních a imunitním systému. Nejznámějšími účinnými molekulami je delta-9-tetrahydrokanabinol (THC) a kanabidiol (CBD). Prezentuji kazuistiku...

Studium střevního mikrobiomu v kontextu neurologických poruchZ pomezí neurologie

Study of gut microbiota in the context of neurological disorders

RNDr. Radka Roubalová, Ph.D., RNDr. Petra Procházková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2025;26(1):61-66 | DOI: 10.36290/neu.2024.042  

Střevní mikrobiom se poslední dobou dostává do popředí vědeckého zájmu zejména díky jeho široké škále působení nejen na tkáně, se kterými přichází do přímého kontaktu, ale pomocí různých působků i na tkáně a orgány vzdálené. Existuje již řada popsaných mechanismů, pomocí kterých dokáží mikroorganismy osidlující střevo ovlivnit nejen hostitelský imunitní či endokrinní systém, ale také centrální nervovou soustavu a chování svého hostitele. Studiem mikrobiomu v souvislosti s neurologickými onemocněními se zabývá řada výzkumných týmů, které zkoumají možný vliv konkrétních mikroorganismů a mikrobiálních metabolitů na vznik a vývoj těchto onemocnění. Tato...

Verapamil v preventivní léčbě cluster headache Den povědomí o cluster headache 2025Přehledové články

Verapamil in the preventative treatment of cluster headache

MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D., PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D., PharmDr. Jitka Rychlíčková, MUDr. Martin Pešl, Ph.D.

Neurol. praxi. 2025;26(1):54-60 | DOI: 10.36290/neu.2025.001  

Cluster headache je primární bolest hlavy patřící mezi trigeminové autonomní cefalgie. Její léčba vychází z empirických doporučení a zahrnuje akutní, preventivní a přemosťující přístupy, které jsou doplňovány neuromodulačními metodami. Verapamil je považován za preventivní lék první volby, ačkoliv se u cluster headache jedná o off-label použití. Léčba verapamilem má být zahájena co nejdříve na začátku clusterové periody dávkou 240 mg/den, podmínkou je vyloučení kontraindikací a normální elektrokardiografický nález. Již v prvním týdnu léčby je pak dosažena obvyklá účinná dávka 360 mg/den. Další navyšování probíhá postupně dle individuálních potřeb pacienta...

Protizáchvatové léky a interakcePřehledové články

Anliseizure medications and interaction

MUDr. Jana Zárubová

Neurol. praxi. 2025;26(1):48-53 | DOI: 10.36290/neu.2025.011  

Farmakologická léčba epilepsie je čím dál složitější, vyžaduje komplexní znalosti a klinickou zkušenost. Až jedna čtvrtina lidí s epilepsií užívá více než jeden protizáchvatový lék, mají časté komorbidity, ale i akutní či chronická interkurentní onemocnění vyžadující podávání dalších léčiv. Farmakokinetické a farmakodynamické lékové interakce jsou zpravidla dobře popsány a informace o nich snadno dohledatelné. Méně víme o aktivním influxním/efluxním transportu léčiv jak v průběhu jejich vstřebávání z gastrointestinálního traktu, tak při jejich přestupu přes hematoencefalickou bariéru. Neurolog potřebuje při volbě kombinace/kombinací protizáchvatových...

Vrodené poruchy metabolizmu s neurologickými prejavmi v dospelom vekuHlavní téma

Adult-onset inborn errors of metabolism with neurological manifestation

RNDr. Robert Petrovič, PhD.

Neurol. praxi. 2025;26(1):43-47 | DOI: 10.36290/neu.2025.009  

Príznaky postihnutia nervového systému sú veľmi často spojené s geneticky podmienenými chorobami. Dedičné metabolické poruchy alebo vrodené poruchy metabolizmu predstavujú heterogénnu skupinu, pričom je už opísaných viac ako 1000 chorobných jednotiek. Patria medzi zriedkavé choroby a časť z nich sa manifestuje aj neurologickou symptomatológiou - neurometabolické ochorenia. Rozšírenie škály DNA vyšetrovacích metód umožňuje spoľahlivú diagnostiku mnohých ochorení. Vzhľadom na početnosť neurometabolických porúch možno v limitovanom rozsahu publikácie prezentovať iba časť vybraných poznatkov, pričom preferenčne sú uvedené tie, ktoré sa manifestujú v dospelom...

Genetika extrapyramídových ochorení - orientácia v súčasných možnostiach a trendoch diagnostiky pre klinického neurológaHlavní téma

Genetics of movement disorders - outline of current options and upcoming diagnostic trends for clinical neurologists

MUDr. Miriam Ostrožovičová, prof. MUDr. Matej Škorvánek, PhD.

Neurol. praxi. 2025;26(1):37-42 | DOI: 10.36290/neu.2024.081  

Extrapyramídové ochorenia predstavujú heterogénnu skupinu ochorení, v mnohých prípadoch monogénne podmienenú. Najmä zásluhou technologického pokroku v oblasti sekvenovania došlo v posledných rokoch k významnému posunu diagnostických algoritmov pre túto skupinu ochorení, kde sa čoraz viac využívajú metodiky "next-generation sequencing". V prehľadovom článku je prezentovaný súčasný pohľad na genetickú diagnostiku extrapyramídových ochorení, súčasné možnosti testovania a prichádzajúce trendy so zameraním najmä na priblíženie pragmatických algoritmov testovania.

Dědičné ataxie s nástupem po 50. roce věkuHlavní téma

Hereditary ataxias with onset after the age of 50

doc. MUDr. Martin Vyhnálek, Ph.D., MUDr. Emílie Vyhnálková, Ph.D., MUDr. Simona Karamazovová, MUDr. Zuzana Blichová, MUDr. Michaela Kuzmiak, Ph.D., MUDr. Jaroslava Paulasová-Schwabová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2025;26(1):31-36 | DOI: 10.36290/neu.2024.070  

Chronické ataxie s počátkem po 50. roce věku se zastoupením forem liší od ataxií s nástupem v dětství nebo v mladém dospělém věku. Článek se zaměřuje na hereditární ataxie s pozdním nástupem, zejména na nové podtypy, jako jsou CANVAS (syndrom cerebelární ataxie, neuropatie a vestibulární areflexie) a SCA27B (spinocerebelární ataxie typu 27B). Popisuje jejich klinické projevy, diagnostické metody včetně genetických vyšetření a diferenciální diagnostiku vůči jiným sporadickým progredujícím ataxiím, jako je například multisystémová atrofie typu C. Představujeme hlavní principy diagnostiky hereditárních ataxií a postupy používané v Centru hereditárních...

Genetika frontotemporálnej demencieHlavní téma

Genetics of frontotemporal dementia

prof. MUDr. Stanislav Šutovský, PhD., RNDr. Robert Petrovič, PhD., RNDr. Katarína Kolejáková, PhD., prof. MUDr. Peter Turčáni, PhD.

Neurol. praxi. 2025;26(1):24-30 | DOI: 10.36290/neu.2025.014  

Ochorenie, ktoré dnes označujeme ako frontotemporálna demencia (FTD), prešlo od svojho prvého opisu Arnoldom Pickom a neskôr Aloisom Alzheimerom cez prvé klinicko-patologické kritériá, ktoré predstavili David Neary a David Mann, až po jeho dnešné nomenklatúrne vnímanie ako komplexnej klinicko-patologickej entity zložitým vývojom. V súčasnosti je frontotemporálna lobárna degenerácia vnímaná ako heterogénny syndróm spôsobený progresívnou degeneráciou frontálnych a temporálnych lalokov mozgu. Klinicky sa môže prejaviť ako tri syndrómy frontotemporálnej demencie (behaviorálny variant FTD, progresívna non-fluentná afázia a sémantická demencia), ale aj ako...

Genetika Alzheimerovej choroby a demencie s Lewyho telieskamiHlavní téma

The genetics of Alzheimer's disease and dementia with Lewy bodies

prof. MUDr. Stanislav Šutovský, PhD., RNDr. Robert Petrovič, PhD., RNDr. Katarína Kolejáková, PhD., prof. MUDr. Peter Turčáni, PhD.

Neurol. praxi. 2025;26(1):17-23 | DOI: 10.36290/neu.2025.012  

Genetika neurodegeneratívnych demencií je turbulentnou témou súčasnosti. Na jednej strane sa postupne zvyšuje množstvo génov zapojených do patogenézy neurodegeneratívnych procesov, na druhej strane vystupuje problém s interpretáciou dosiahnutých výsledkov. Alzheimerova choroba (AD) a demencia s Lewyho telieskami (DLB) predstavujú v súčasnosti dobre definované klinické jednotky. Alzheimerova choroba má jasne určené kauzálne gény (APP, PSEN1, PSEN2) a významný gén susceptibility (APOE). Popri nich sa postupne objavujú nové gény susceptibility, ktoré modifikujú klinický obraz, vek nástupu ochorenia a spolu s APOE vytvárajú komplikované...

Genetika epilepsií a súčasné možnosti ich genetickej diagnostikyHlavní téma

Genetics of epilepsies and current possibilities of their genetic diagnostics

Mgr. Natália Forgáčová, Mgr. Ingrid Lojová, RNDr. Ján Radvánszky, PhD., Mgr. Andrea Zaťková, PhD.

Neurol. praxi. 2025;26(1):9-16 | DOI: 10.36290/neu.2024.062  

Epilepsia je komplexné neurologické ochorenie, ktoré postihuje 40 - 60 miliónov ľudí na celom svete. V patogenéze epilepsie zohrávajú významnú úlohu viaceré genetické faktory, čo vedie k rastúcemu významu genetiky v oblasti epileptológie. S rozvojom metodík využívajúcich masívne paralelné sekvenovanie boli identifikované mnohé DNA varianty spôsobujúce epilepsiu, čím sa zlepšuje naše chápanie molekulárnych mechanizmov súvisiacich s klinickými prejavmi geneticky podmienených epilepsií. V tejto práci ponúkame prehľad súčasných, ale aj budúcich možností genetickej diagnostiky epilepsie, ktorá prostredníctvom určenia génových variantov u pacientov s monogénovou...

NeurogenetikaHlavní téma

prof. MUDr. Stanislav Šutovský, PhD.

Neurol. praxi. 2025;26(1):8  

Abstrakta: 4. dny praktické neurologie v Ústí nad Labem, 3.–4. října 2024, Clarion Congress Hotel Ústí nad LabemSupplementum

redakce

Neurol. praxi. 2024;25(Suppl.F)  

Společnost SOLEN, s. r. o., ve spolupráci s Centrem neurověd CEITEC MU, Brno

Abstrakta: 16. VALAŠSKO-LAŠSKÉ NEUROLOGICKÉ SYMPOZIUM, 13.–14. 9. 2024, Hotel Soláň, KarolinkaSupplementum

Redakce

Neurol. praxi. 2024;25(Suppl.E)  

Zaznělo na 21. sympoziu praktické neurologie v Brně, 6.–7. 6. 2025Supplementum

MUDr. Zuzana Zafarová

Neurol. praxi. 2024;25(Suppl.D)  

Abstrakta: 21. sympozium praktické neurologie v Brně, 6.–7. června 2024, Hotel International BrnoSupplementum

redakce

Neurol. praxi. 2024;25(Suppl.C)  

Společnost SOLEN, s. r. o., ve spolupráci s I. neurologickou klinikou LF MU a FN u sv. Anny Brno a Centrem neurověd, CEITEC MU Brno

Zaznělo na 11. konferenci Neurologie pro praxi v PlzniSupplementum

MUDr. Zuzana Zafarová, doc. MUDr. Jitka Fricová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2024;25(Suppl.B)  

Abstrakta: 11. konference Neurologie pro praxi v Plzni, 31. 1.–1. 2. 2024Abstrakta

redakce

Neurol. praxi. 2024;25(Suppl.A)  

Společnost SOLEN, s. r. o., ve spolupráci s Neurologickou klinikou LF UK a FN Plzeň

Zpráva z podzimního setkání epileptologů a klinických neurofyziologůInformace

prof. MUDr. Ing. Petr Hluštík, Ph.D.,, prof. MUDr. Pavel Kršek, Ph.D.,, MUDr. David Krýsl, Ph.D.

Neurol. praxi. 2024;25(6):497-498  

Ve dnech 24.–25. 10. 2024 zavítalo do Olomouce téměř 250 účastníků 36. českého a slovenského epileptologického sjezdu a 70. českého a slovenského sjezdu klinické neurofyziologie. Kromě neurologů, dětských neurologů a neurochirurgů akce přilákala i řadu neurovědců pracujících v preklinickém epileptologickém, širším neurologickém a psychiatrickém výzkumu, sestřiček a EEG laborantek. Vyjma příspěvků českých a slovenských účastníků kongresu jsme mohli vyslechnout i přednášky dvou zahraničních hostů epileptologického sjezdu, Laury Tassi z Milána, Itálie, a Yaroslava Wintera z Mainzu,...

Kaddiš za Pavla Traubnera (1941–2024)Nekrolog

prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., FEAN, prof. MUDr. Egon Kurča, Ph.D., FESO, doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D.

Neurol. praxi. 2024;25(6):496  

15. listopad 2024 zůstane dnem smutku v historii české, slovenské a také československé neurologie: ráno toho dne se rozšířila zpráva, že v noci zemřel Pavel Traubner.

Vaskulárna problematika Hlavní téma

doc. MUDr. Vladimír Nosáľ, PhD., FESO

Neurol. praxi. 2024;25(6):425  

Vážený čitateľ, vážená čitateľka, aktuálne číslo je venované problematike cerebrovaskulárnych ochorení, ktoré naďalej predstavujú jeden zo základných pilierov neurológie. Výber tém bol motivovaný jednak novinkami v liečebných postupoch a jednak témami, ktorým sa zvykneme venovať okrajovo, no napriek tomu predstavujú dôležitú súčasť problematiky.

Ponesimod jako vhodný preparát vyšší účinnosti pro léčbu roztroušené sklerózySdělení z praxe

Ponesimod as a suitable high-efficacy treatment for multiple sclerosis

MUDr. Mgr. Matouš Rous

Neurol. praxi. 2024;25(6):492-495 | DOI: 10.36290/neu.2024.074  

Tato kazuistika popisuje léčbu pacienta s relabující-remitující formou roztroušené sklerózy (RR-RS), který zároveň trpí Crohnovou nemocí. Po počáteční terapii glatiramer-acetátem a interferonem beta-1a došlo u pacienta k pokračující aktivitě onemocnění, která si vyžádala změnu léčby. S ohledem na potřebu vysoce účinné terapie a pacientovu preferenci méně častých návštěv zdravotnického zařízení byla v dubnu 2022 zahájena léčba ponesimodem. Po více než dvouleté léčbě pacient zůstává klinicky stabilní, bez nových atak či progrese nemoci, a Crohnova nemoc je v remisi. Pacient dobře toleruje léčbu a vede plnohodnotný život, což potvrzuje účinnost a bezpečnost...