Neurol. praxi. 2026;27(3):240-245
Neurol. praxi. 2026;27(3):235-239
Na základě přednášek diskuze prof. MUDr. Petra Marusiče Ph.D. (Neurologická klinika 2. LF UK FNMH - Motol Centrum pro epilepsie Motol - CVSP/ERN EpiCARE) MUDr. Ondřeje Horáka (Klinika dětské neurologie LF MU FN Brno Centrum pro epilepsie Brno - CVSP/ERN EpiCARE) zpracovala MUDr. Zuzana Zafarová. Syndrom Lennox-Gastaut (LGS) je vzácná, závažná vývojová a epileptická encefalopatie s počátkem v dětství. Vyznačuje se kombinací více typů epileptických záchvatů (tonických, atonických, atypických absencí aj.), charakteristickým nálezem na EEG, psychomotorickým opožděním a behaviorálními poruchami. Nemoc je vysoce farmakorezistentní. Podle globálních...
Neurol. praxi. 2026;27(3):231-234
Na základě sdělení PharmDr. Josefa Suchopára (DrugAgency a. s.) zpracovala MUDr. Zuzana Zafarová.I když se domníváme, že o magneziu, jako léku využívanému v neurologii téměř každodenně, víme vše, PharmDr. Suchopár nás přesvědčil, že stojí za to připomenout si a zasadit do souvislostí některé jeho vlastnosti. Ve své přednášce na 13. konferenci Neurologie pro praxi v Plzni v lednu 2026 rozebral, jak používat magnezium pro dosažení cílových hladin v krvi i v CNS. Zaměřil se na podmínky vstřebávání magnezia, vliv potravin a nápojů na jeho absorpci a vylučování, průnik do CNS, léky snižující jeho dostupnost a také obsah vstřebatelného iontu Mg2+...
Neurol. praxi. 2026;27(3):227-230 | DOI: 10.36290/neu.2025.031
Eozinofilná granulomatóza s polyangiitídou (EGPA), tiež známa aj ako Churgov-Straussovej syndróm, je ochorenie charakterizované nekrotizujúcou vaskulitídou postihujúcou tepny stredného a malého kalibru. Približne 40-50 % pacientov s EGPA má pozitívne ANCA protilátky a vykazuje tzv. "vaskulitický" fenotyp prejavujúci sa myalgiami, migrujúcimi polyartralgiami, úbytkom hmotnosti, mononeuropatiou multiplex a postihnutím obličiek. V článku opisujeme prípad 55-ročného pacienta so subakútne vzniknutou symetrickou axonálnou polyneuropatiou s negativitou ANCA protilátok, u ktorého bola stanovená diagnóza EGPA. Predkladaná kazuistika dokumentuje dôležitosť precíznej...
Neurol. praxi. 2026;27(3):222-226 | DOI: 10.36290/neu.2026.035
Chronická bolest představuje významný zdravotnický problém s výrazným dopadem na kvalitu života pacientů i na zdravotnický systém. Je definována jako bolest trvající déle než tři měsíce a může vznikat na podkladě různých patofyziologických mechanismů. Mezi nejčastější příčiny patří onemocnění pohybového aparátu, zejména osteoartróza, revmatoidní artritida a ankylozující spondylitida. Léčba chronické bolesti je komplexní a zahrnuje farmakologické i nefarmakologické přístupy. Významnou roli v symptomatické léčbě zánětlivé bolesti hrají nesteroidní antiflogistika. Aceklofenak, dostupný například ve formě přípravku Biofenac 100 mg potahované tablety, je...
Neurol. praxi. 2026;27(3):218-221 | DOI: 10.36290/neu.2026.033
Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění s velmi variabilním interindividuálním klinickým průběhem a odpovědí na léčbu. V současnosti je snaha najít biomarkery, které by odrážely dva základní aspekty patogeneze, jednak zánětlivou aktivitu a neurodegeneraci. Nyní máme k dispozici dva biomarkery, lehké řetězce neurofilament a gliální fibrilární acidický protein, jejichž sérové hladiny odrážejí zánětlivou aktivitu a neurodegeneraci v rámci patologického procesu. Stanovením jejich hladin bude v budoucnu možné sledovat účinnost léčiv, a jak je uvedeno v tomto sdělení zejména ocrelizumabu u roztroušené sklerózy, a včas modifikovat léčbu...
Neurol. praxi. 2026;27(3):208-217 | DOI: 10.36290/neu.2026.016
Velká část neurologických onemocnění má genetický původ, přičemž genetické pozadí nelze zjednodušit do jediné kategorie. A obráceně, většina geneticky podmíněných onemocnění má neurologické projevy. Díky současným molekulárně genetickým metodám a novým možnostem léčby geneticky podmíněných nemocí navíc stojíme na prahu nové éry. Zlatým standardem vyšetřování heterogenních onemocnění, mezi které patří většina neurologických geneticky podmíněných onemocnění, je v současnosti exomové sekvenování. Stejně jako ostatní diagnostické molekulárně genetické metody má ale své limity a určité možnosti použití. I přes rychlý rozvoj metod genetické diagnostiky dokážeme...
Neurol. praxi. 2026;27(3):203-207 | DOI: 10.36290/neu.2026.005
Bolest patří mezi časté, avšak často podceňované symptomy roztroušené sklerózy (RS). Významně ovlivňuje kvalitu života, pracovní schopnost i psychický stav nemocných. Nejčastěji se jedná o bolest neuropatickou, dále bolest spojenou se spasticitou a nociceptivní muskuloskeletální bolest; u pacientů s RS se rovněž častěji vyskytují bolesti hlavy. Diagnostika typu bolesti a volba adekvátní léčby jsou často náročné a vyžadují multidisciplinární přístup. Článek podává přehled patofyziologie, klinických forem, diagnostických možností a současných terapeutických přístupů k léčbě bolesti u pacientů s RS v každodenní klinické praxi.
Neurol. praxi. 2026;27(3):200-202 | DOI: 10.36290/neu.2025.067
Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je systémové fatální onemocnění, které se vyznačuje zánikem centrálního i periferního motoneuronu, non-motorickými projevy i nepřerušovanou progresí postižení. Dosavadní diagnostická kritéria jsou velmi komplikovaná a ke stanovení diagnózy pak dochází pozdě, mnohdy až v terminálním stadiu nemoci. Nová diagnostická kritéria - Gold Coast criteria - byla vypracována skupinou odborníků v roce 2020 a jejich zavedením do klinické praxe dojde ke zkrácení stanovení diagnózy ALS. To bude výhodné jak pro zavedení nových léčebných postupů, zkrácení opakovaných a často náročných vyšetření i pro podání přesné informace nemocnému.
Neurol. praxi. 2026;27(3):194-199 | DOI: 10.36290/neu.2026.032
Spastická paréza představuje komplexní klinický syndrom, jehož terapie vyžaduje integrovaný přístup kombinující farmakologické intervence s cílenou fyzioterapií. Tento článek shrnuje klíčové aspekty patofyziologie, vyšetření a terapie spastické parézy, s důrazem na roli botulotoxinu a moderních fyzioterapeutických postupů. Cílem je poskytnout praktické vodítko pro optimalizaci léčebného plánu u pacientů se spastickou parézou.
Neurol. praxi. 2026;27(3):188-193 | DOI: 10.36290/neu.2026.020
Onabotulotoxín A (OnaBoNT/A) je neurotoxín s komplexným mechanizmom účinku zasahujúcim do neuromuskulárneho prenosu aj do modulácie neurotransmiterov a neuropeptidov, ktoré zohrávajú úlohu v patofyziológii primárnych a niektorých sekundárnych bolestí hlavy. Aktuálne OnaBoNT/A predstavuje účinnú a bezpečnú profylaktickú liečbu chronickej migrény schválenú americkými aj európskymi liekovými agentúrami. Predstavuje tiež perspektívnu a nádejnú možnosť liečby pri ďalších typoch bolesti hlavy (trigeminálne autonómne bolesti hlavy, trigeminálna neuralgia). Do budúcna možno očakávať rozšírenie jeho indikačného spektra. Na overenie účinnosti pri iných bolestiach...
Neurol. praxi. 2026;27(3):181-185 | DOI: 10.36290/neu.2026.022
Oromandibulárna, ako aj laryngálna dystónia predstavujú pomerne zriedkavé fokálne dystónie s rozmanitou etiológiou a klinickou prezentáciou. Hoci je pri oboch liečba botulotoxínom považovaná za off-label, empirické skúsenosti poukazujú na jeho efekt a opodstatnenie v klinickej praxi. Adekvátna erudícia pri aplikácii, často s potrebou EMG navigácie, a multiodborová starostlivosť o pacienta k tomu zvyšujú pravdepodobnosť symptomatického zlepšenia jeho klinického stavu pri oboch typoch ochorení.
Neurol. praxi. 2026;27(3):176-180 | DOI: 10.36290/neu.2026.019
Fokálne dystónie predstavujú heterogénnu skupinu porúch hybnosti, pri ktorých je liečbou prvej voľby botulotoxín typu A. Napriek jeho vysokej účinnosti až tretina pacientov udáva suboptimálnu odpoveď, najmä pre nesprávnu identifikáciu cieľových svalov, neadekvátne dávkovanie či technické nedostatky aplikácie. Moderné navigačné metódy (EMG, ultrazvuk) významne zvyšujú efektivitu liečby. Botulotoxín typu A je kľúčovou terapiou pri cervikálnej dystónii, blefarospazme aj apraxii otvárania viečok. Manažment vyžaduje individualizovaný prístup, optimalizáciu dávky a intervalov aplikácie, ako aj špecifickú liečbu pridružených nemotorických symptómov, ktoré...
Neurol. praxi. 2026;27(3):167-171 | DOI: 10.36290/neu.2026.029
První zmínky o terapeutickém použití botulotoxinu na území bývalého Československa pocházejí ze začátku devadesátých let minulého století, kdy bylo v Praze léčeno několik pacientů pro blefarospasmus. Po rozdělení republiky byla v obou částech konstituována tzv. extrapyramidová centra (nebo centra abnormálních pohybů, nebo centra neurodegenerativních onemocnění, názvy nebyly jednotné) a terapie botulotoxinem se přirozeně soustředila do nich. Čeští a slovenští neurologové organizovali jak experimentální, tak i korporátní výzkum, který vyústil v řadu zajímavých objevů, a tyto následně vedly ke zlepšení léčebných paradigmat. Česká a slovenská stopa je...
Neurol. praxi. 2026;27(2):152
Parmova O, Prasil K, Mokra L, et al. A real-world, multicentre, epidemiological study in Czech and Slovak adults with spinal muscular atrophy treated with risdiplam. Scientific Reports. 2026. doi:10.1038/s41598-026-37462-6.
Neurol. praxi. 2026;27(2):156-161 | DOI: 10.36290/neu.2026.013
Hereditárna spastická paraparéza typu 11 (SPG11) je najčastejšou autozómovo recesívnou formou HSP. Okrem progresívnej spastickej paraparézy sa prejavuje aj rozličnými neuropsychiatrickými symptómami a typickým obrazom tenkého corpus callosum na MR. Niekedy môže byť prítomný parkinsonizmus alebo dystónia a typické očné prejavy charakteru retinálnej degenerácie. Komplexný manažment zahŕňa fyzioterapiu, liečbu spasticity, extrapyramídových prejavov a neuropsychiatrických príznakov. V tejto prípadovej štúdii predstavujeme tri krátke kazuistiky z jedného centra, ktoré ilustrujú typické prejavy a manažment pacientov s SPG11.
Neurol. praxi. 2026;27(2):145-150 | DOI: 10.36290/neu.2025.068
Parestezie, jakožto typické pozitivní senzitivní příznaky, patří mezi časté, subjektivně udávané symptomy u pacientů všech věkových kategorií. Vzhledem k tomu, že mohou být projevem poruchy jak centrálního, tak periferního nervového systému, není diferenciální diagnostika vždy jednoduchá. Uvádíme zde případ mladé pacientky, s náhle vzniklými pravostrannými hemiparesteziemi a objektivně lehkou parézou pravé dolní končetiny, u které nás charakter obtíží, nízký věk, výsledky zobrazovacích a laboratorních vyšetření, ale i údaj o recentním porodu zprvu přiměly uvažovat o možné atace roztroušené sklerózy. Dalším dovyšetřením se však prokázala míšní ischemie,...
Neurol. praxi. 2026;27(2):139-144 | DOI: 10.36290/neu.2026.018
Mozková atrofie představuje jeden z nejcitlivějších markerů neurodegenerace u roztroušené sklerózy (RS) a její míra úzce koreluje s dlouhodobou disabilitou i kognitivní výkonností. Největší význam má atrofie šedé hmoty a hlubokých mozkových struktur, které odrážejí probíhající degeneraci přesněji než tradiční zánětlivé ukazatele. Ocrelizumab, vysoce účinná anti-CD20 terapie, prokazatelně snižuje aktivitu onemocnění a zpomaluje globální i regionální úbytek mozkové tkáně včetně struktur nejcitlivějších na neurodegeneraci, s potenciálním dopadem na zachování funkční rezervy centrálního nervového systému. Dostupná data tak podporují koncept jeho možné...
Neurol. praxi. 2026;27(2):133-138 | DOI: 10.36290/neu.2026.010
Přehledový článek shrnuje současné možnosti kauzální i symptomatické léčby degenerativních cerebelárních ataxií se zaměřením na dvě diagnózy, u kterých se zásadně mění každodenní neurologická praxe: Friedreichovu ataxii (FA) s nově dostupnou cílenou terapií omaveloxolonem a spinocerebelární ataxii 27B (SCA27B), u které se hromadí důkazy o účinku 4-aminopyridinu (4-AP).
Neurol. praxi. 2026;27(2):130-132 | DOI: 10.36290/neu.2025.077
V dnešní digitální době jsou pacienti s roztroušenou sklerózou (RS) stále více aktivní v on-line prostředí při hledání informací, které jim pomáhají zvládat toto chronické onemocnění. Tento článek se zaměřuje na různé způsoby, jakými pacienti využívají digitální média, včetně sociálních sítí, odborných webových stránek, mobilních aplikací a virtuálních komunit, a na jejich dopad na kvalitu života, znalost o onemocnění a rozhodování o léčbě. Okrajově je i zmíněna možnost vlastního pozorování zdravotního stavu pomocí mobilních aplikací.
Neurol. praxi. 2026;27(2):125-129 | DOI: 10.36290/neu.2025.084
Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je progresivní neurodegenerativní onemocnění s omezenými terapeutickými možnostmi. Tofersen, antisense oligonukleotid cílený na mutace v genu SOD1, je první RNA-zacílenou genetickou terapií, schválenou pro ALS. Klinické studie ukázaly významný biologický efekt v podobě poklesu hladin proteinu SOD1 a neurofilament, i když krátkodobý klinický přínos nebyl jednoznačně prokázán. Dlouhodobá data a data z klinické praxe však naznačují zpomalení progrese onemocnění, zejména při časném zahájení léčby. Přestože se objevují nežádoucí účinky, poměr rizik a přínosů je považován za příznivý, což potvrzuje i podmíněné schválení...
Neurol. praxi. 2026;27(2):119-124 | DOI: 10.36290/neu.2025.082
Transthyretinová amyloidóza (ATTR) je závažné progresivní multisystémové onemocnění způsobené ukládáním amyloidních fibril z patologicky nestabilního transthyretinu v různých tkáních. Klinicky se nejčastěji projevuje rychle progredující axonální senzitivně‑motorickou polyneuropatií s časným postižením autonomního nervového systému a/nebo kardiomyopatií. Vývoj disease‑modifying terapií, zejména genových "silencerů" (tedy molekul tlumících expresi specifického genu na úrovni mRNA) na bázi malých interferujících RNA (patisiran, vutrisiran) a antisense oligonukleotidů (inotersen, eplontersen) zásadně změnil prognózu pacientů. Tyto léky snižují...
Neurol. praxi. 2026;27(2):114-118 | DOI: 10.36290/neu.2026.021
Oblast genetických epilepsií a především pak vývojových a/nebo epileptických encefalopatií doznala v posledních 15 letech doslova revolučních změn. S rychle narůstajícím počtem identifikovaných "s epilepsiemi asociovaných" genů a zvyšujícím se poznáním obrovské variability genotypově-fenotypových spekter byly vyvinuty a do praxe implentovány moderní molekulárně-genetické metody založené na principu masivní paralelní sekvenace, které umožňují diagnostikovat, etiologicky klasifikovat a klinicky charakterizovat celou řadu nových monogenních jednotek, lépe pochopit jejich patogenetickou podstatu a v neposlední řadě vyvíjet inovativní léčebné strategie....
Neurol. praxi. 2026;27(2):109-113 | DOI: 10.36290/neu.2026.007
Metachromatická leukodystrofia, podmienená deficitom arylsulfatázy A, je charakterizovaná tromi klinickými podtypmi: neskorou infantilnou, juvenilnou (včasnou a neskorou) a dospelou formou. Regres motorických a mentálnych funkcií s nálezom leukodystrofie na MR mozgu je dôvodom na ďalšie laboratórne vyšetrenie. Diagnóza metachromatickej leukodystrofie sa stanovuje potvrdením deficitu enzýmu arylsulfatázy A, nálezom sulfatidov v moči a následným genetickým vyšetrením patogénnych variantov génu ARSA. Cielenou terapiou je alogénna transplantácia hematopoetických kmeňových buniek (HSCT), ktorá sa využíva u pacientov s pre- a veľmi skorou symptomatickou...
Neurol. praxi. 2026;27(2):101-106 | DOI: 10.36290/neu.2026.012
Deficit dekarboxylázy L-aromatických aminokyselin (AADC-D) je vzácná a poddiagnostikovaná primární neurotransmiterová porucha způsobená autozomálně recesivně dědičnou mutací genu DDC. Výsledkem je snížená aktivita enzymu a deficit monoaminových neuromodulátorů vedoucí k těžké poruše motorického vývoje, chování a autonomních funkcí. Donedávna byla léčba pouze symptomatická, založená na léčbě dopaminovými agonisty, inhibitory monoaminooxidázy a pyridoxinem. Uvedení genové terapie eladocagen exuparvovek představuje zásadní průlom v léčbě tohoto onemocnění. Tato metoda využívá stereotakticky cílené intraputaminální podání AAV-vektoru s funkčním...
Neurol. praxi. 2026;27(2):96-99 | DOI: 10.36290/neu.2026.004
Neuromuskulární onemocnění (NMO) jsou širokou skupinou chorob postihujících periferní nervy, svaly či nervosvalový přenos. Patří mezi vzácná onemocnění s variabilní klinickou manifestací. Společným znakem NMO je svalová slabost progresivního charakteru, která může vést u části pacientů k respiračnímu selhání. Terapie geneticky podmíněných NMO v minulosti spočívala pouze v symptomatické péči bez možnosti ovlivnit přirozený průběh onemocnění. Průlom nastal s příchodem genové léčby spinální muskulární atrofie (SMA). Pokroky jsou zaznamenány i v léčbě svalových dystrofií. Účinnost genové terapie jde ruku v ruce s dostupností moderních diagnostických metod,...
Neurol. praxi. 2026;27(2):89-95 | DOI: 10.36290/neu.2026.017
Vzácná onemocnění představují rozsáhlou a heterogenní skupinu převážně geneticky podmíněných chorob. V současnosti je známo více než šest tisíc klinických jednotek, které v souhrnu postihují přibližně 68 % celosvětové populace a představují významnou zdravotnickou i socioekonomickou zátěž. Významný pokrok v molekulární genetice, zejména zavedení celoexomového a celogenomového sekvenování, výrazně zkrátil dobu k určení diagnózy a umožnil odhalit nové genetické příčiny onemocnění. Přesto zůstává přibližně polovina pacientů bez stanovené diagnózy. Cílená kauzální terapie je v současnosti dostupná pouze pro malý podíl těchto chorob, což zdůrazňuje potřebu...
Neurol. praxi. 2026;27(2):83
Neurol. praxi. 2026;27(1):74-78 | DOI: 10.36290/neu.2026.009
Německá doporučení jsou první, která vznikla po příchodu nových léčiv. Jejich úhrada v České republice se liší, stejně jako socioekonomická situace. Nicméně myšlenka rozšíření pozornosti odborníků na všechny aktivní formy generalizované myastenie gravis, nikoliv pouze na refrakterní pacienty, si nepochybně zaslouží pozornost. Proto nyní odborné veřejnosti předkládáme velmi stručné shrnutí německých doporučení v českém jazyce.
Neurol. praxi. 2026;27(1):70-73 | DOI: 10.36290/neu.2025.076
Tento článek představuje přehledný návod k diferenciální diagnostice pacientů trpících třesem. Zaměřuje se na rozlišení základních typů tremoru, jejich klinických projevů, vyšetřovacích metod a diagnostických úvah. Důraz klade na rozpoznání příznaků, které umožní odlišit například esenciální tremor od Parkinsonovy nemoci. Součástí je také přehledné diagnostické schéma, které usnadní rozhodování v klinické praxi. Článek je určen neurologům a lékařům jiných oborů, kteří se setkávají s pacienty s extrapyramidovými poruchami.